Předchozí rok 2012 byl posledním rokem skupiny Dandelions. Po jejím rozpadu se Maxinky Praha staly nejstarší skupinou mažoretkového syndikátu Pěvy Filípkové. V následujících letech se Maxinky staly seniorkami, a to se vším všudy. Jako velké slečny začaly ohrnovat nos nad dětinskými plody původní redakční rady, složené z rodičů kapitánky. Začala éra facebooku a dobře fotících telefonů, holky fotily, filmovaly a především sdílely samy a o infantilní stránky medvídka Ťutinky ztratily zájem. O skvělé fotky se navíc postarala Jana Machová. Spolu s Dandelions se tak plynule a nenásilně rozpadla i stará redakční rada. Přesto se její členové, především maminka Lívie, akcí Maxinek účastnili i nadále, a tak je možné vytvořit i tento jednoduchý vzpomínkový přehled.

2013

Na prvního máje vybojovaly Maxinky na Kladně postup do Strakonic, a to za mimořádně chladného počasí a radost z postupu byla umocněna ještě radostí z cesty domů do tepla. Co se počasí týče, byly na tom Strakonice ještě hůře. 1. června mažoretky odpochodovaly v zimě a lijáku, druhý den místo do letního kina se jelo soutěžit do tělocvičny. Otava dosáhla svého vrcholného průtoku na úrovni padesátileté vody a zatímco holky soutěžily, po mostě přejížděla těžká ženijní technika v očekávání katastrofální povodně. Na rozvodněnou Otavu i Volyňku se můžeme podívat tady, natočil to člen staré redakční rady, když už mažoretky nefotil. Domů se Maxinky vracely v lijáku, ale s velikou radostí z postupu. A na Poděbrady o dva týdny později již připadlo počasí hezké. V Labi bylo vody ještě hodně, dost na to, aby připomínala deštivé zemské kolo, ale pochody v Poděbradech, focení u hodin v parku a později i pódiové vystoupení a vyhlášení slušného, byť nemedailového umístění, to všechno se odehrávalo již za sluníčka. Slunečné Poděbrady byly šťastnou tečkou za předchozím mimořádně studeným a mokrým soutěžením. Prostě konec dobrý, všechno dobré.

2014

Mezi nová sídla oblastních kol se dostala Kamenice u Prahy. Odtud Maxinky postoupily do zemského finále se zlatou medailí. Do Strakonic se pak za vlídného počasí vydala i celá stará redakční rada a po pochodovkách její členové povečeřeli, ano i popili s rodiči Lucky Fabiánové. Ráno vyfasovali Ťutinku, která se tak účastnila krmení koziček a dostala se na náměstí i do cukrárny. Holky na podiu zabojovaly už dopoledne a odpoledne si zašly pro bronzovou medaili. Čili jak se v mažoretkové branži s oblibou říká, staly se zemskými druhými vicemistry. Strakonice 2014 byly príma a byly to poslední Strakonice s kompletní původní reakční radou. Za dva týdny přišly Poděbrady, sice 7. místo ze sedmi, ale nálada výborná. A počasí taky príma. Vůbec príma mažoretkový rok v kostýmech vanilkové zmrzliny se šlehačkou.

2015

V tomto roce se holky rozhodly podívat se do Evropy, tedy přesněji řečeno zasoutěžit si na ME. Jako taktiku zvolily založení družstva Twirlteam Exhibition. Jak to dopadlo?

Nejdříve se podíváme na oblastní kolo. To proběhlo opět v Kamenici u Prahy. Pro Maxinky tedy již v prostředí známém. V sobotu 2. května bylo počasí akorát a dorazila i původní redakční rada, doprovázená štěnětem Nokinkou. Nokinka dorazila domů unavená, Maxinky šťastné se zlatou medailí. Ze Strakonic pak postoupily do Poděbrad ze druhého místa s nejlepší pódiovou skladbou. V sobotu 20. června bylo větrné počasí s přeháňkami, ale do Poděbrad dorazila i Nokinka. Maxinky si dopoledne zvesela odpochodovaly pochodovku a k večeru se drama odehrávalo v tělocvičně na břehu Labe. Trvalo to dost dlouho a Nokinka se už dost otravovala, ale nakonec se mohla vyfotit s mažoretkami Twirlteam Praha po úspěšné nominaci na ME. Druhý den Maxinky vybojovaly celkově čtvrté místo v kategorii seniorek.

2016

Tento rok Maxinky od počátku považovaly za poslední. Oslavily desetileté výročí existence skupiny, krásné chvíle s mažoretkami se chýlily ke konci. Měly za sebou mistrovsví Evropy, snad ještě nějakou tu medaili v Poděbradech získat, ale i tak už měly za sebou kariéru dostatečně úspěšnou. V sobotu 14. května se za chladného, ale trochu i slunečného počasí Maxinky vydaly na oblastní kolo do Žatce. Za nimi se tehdy vydala i Nokinka s kompletní původní redakční radou. Bylo to takové pěkné závěrečné zavzpomínání na náměstí a na letní kino v Žatci, kde Maxinky ještě jako Minipampelišky před deseti lety začínaly. A tak jako tehdy i tentokráte postoupily. V nebezpečné konkurenci z druhého místa. Strakonická silnice se ten rok opravovala, a tak se na zemské kolo jelo do Klatov. Pro mnohé sólistky skupiny to bylo místo známé. A tam přišel postup do Poděbrad z bronzového umístění. A tak došlo na poděbradské finále, jestli nějaká ta medaile by na závěr nebyla. Byla, bohužel ale zase bramborová. Šlo jen o kousíček. Jinak Twirlteam se propracoval na stříbrné umístění a radost opět veliká. A nechuť nechat rok 2016 rokem posledním byla také veliká a neustále se zvětšovala.

2017

Radost, která provázela skupinu Maxinky při jejím nacvičování i při jejím soutěžení nakonec nedovolila rok 2016 považovat za poslední. Nebylo to tak snadné, zapomenout na všechny ty Žatce, Kladna, Kamenice, Klatovy, šťastné i proplakané Strakonice, vítězné Poděbrady. Na to napětí před začátkem pochodu i při vyhlašování. Ano, Maxinky na konci své kariéry pochopily, že mažoretky, to je především radost. A radost si ještě jeden rok dopřály. Do seznamu oblastních bojišť si ještě zařadily Benešov. Tam se na ně jela podívat i Nokinka. Psal se 14. květen, den to byl pěkný, plocha pro pochody příjemná, organizace při vyhlašování trochu vázla, ale domů se jelo s vidinou Strakonic. Posledních Strakonic. A úspěšných Strakonic. A po Strakonicích, po posledních Strakonicích, přišly na řadu poslední Poděbrady. Úspěšné medailové Poděbrady. Překrásná tečka na závěr mažoretkových let.