Pro rodiče nových mažoretek

Pokud jste se dostali na tuto stránku, pravděpodobně uvažujete, že by jste svojí dceru (nebo dokonce i syna) zapsali do kroužku mažoretek. Chtěla bych vám pomoci v rozhodování a možná i poskytnout pár užitečných informací.

V naší republice fungují dva mažoretkové svazy NBTA a IMA. Všechny skupiny mažoretek Pěvy Filípkové jsou členkami NBTA a proto se zúčastňují Šampionátu mažoretek pořádaném NBTA. Je to celostátní soutěž, která má tři kola. První – krajské – může se konat každý rok jinde, druhé – zemské (mistrovství Čech)- se koná ve Strakonicích a třetí - celostátní (mistrovství ČR) - je vždy v Poděbradech. Celá soutěž je postupová, to znamená, že do dalšího kola postupují jen nejlepší skupiny v jednotlivých kategoriích. Každé kolo má dvě soutěžní disciplíny. Pochodové defilé (PD) a pódiovou formaci (PF). Při PD je úkolem mažoretkové skupiny projít 100 metrů a předvést zde své umění. Živý orchestr jde za děvčaty a ty mu nesmějí ani utéct, ani ho zbrzdit. Hudbu, na kterou děvčata pochodují dopředu neznají, ale vylosují si jí těsně před PD. Těžké, že? PF je vystoupení na pódiu na reprodukovanou hudbu, kterou si mažoretky určí samy. Celý soutěžní řád si můžete přečíst na stránkách NBTA.

Kromě soutěží mají mažoretky během roku i několik dalších vystoupení. Ta jsou výbornou přípravou na soutěže a děti se při nich učí zvládnout trému. Také se naučí co dělat, když se stane něco nečekaného (upadne hůlka, zapomenou se kroky….).

A teď přijde to, proč tady všechno toto píšu. Může se stát, že vaše dítě se vystoupení nemůže zúčastnit. Omluvou musí být opravdu pádný důvod a je třeba se omluvit co nejdříve to jde, přímo trenérce. Pro ostatní děvčata je totiž poměrně těžké a hlavně stresující, že najednou před nimi nestojí stejná holčička jako jindy a věřte, že jsem už viděla děti, které to oplakaly, protože se bály, že to pokazí.

Omluvit se ze soutěže je nemyslitelné. Pokud je dítě v tomto termínu na škole v přírodě, musí ho rodiče na soutěž dovést. Stalo se, že rodiče přivezli dítě s teplotou nebo že soutěžila dívka s poraněným svalem na noze. Jediná omluva, kterou si dovedu představit je noha v sádře.

Termíny jednotlivých kol jsou známy dlouho dopředu. Většinou se je děvčata dozví v lednu. První kolo bývá 1. nebo 8. května. Bohužel to většině rodin zkazí prodloužený víkend, ale tak to prostě je. Druhé kolo je na konci května, nebo na začátku června a to třetí dva týdny na to. Samozřejmě je možné, že děvčata nepostoupí až do třetího finálového kola. Pokud si ale zaplatíte zájezd k moři na poslední dva týdny v červnu s nadějí, že až do finále děvčata určitě nepostoupí, spolehněte se, že postoupí a trenérka vás uškrtí.

Teď už je vám jasné, že mažoretky jsou sport náročný na čas. Pokud nejste ochotni přizpůsobit se programu vašeho dítěte a nechcete oželet několik jarních víkendů na chalupě, či chatě, radím s mažoretkami raději nezačínat.

Další věc se kterou je třeba počítat je finanční stránka celé věci. Tento odstavec by se mohl také jmenovat: Příspěvky to nekončí. K nim budete totiž muset připočítat výdaje za kostýmy a boty. Je ale pravda, že ne každý rok se pořizují nové kostýmy a boty se většinou dědí, protože děvčatům vydrží jen chvíli a tudíž je nezničí. Platí se i za autobus na soutěž, nebo vystoupení, za ubytování na soutěži (v tělocvičně ve škole), za stravu (ve školní jídelně), startovné … Nebývají to horentní sumy, ale dohromady to už něco udělá. Děvčata také jezdí každý rok na letní soustředění. Samozřejmě není povinné, ale děti se na něm učí prvky, které budou použity v nové soutěžní sestavě. Děvčata, která se soustředění nezúčastní pak mají velké resty.

Doufám, že jsem vás moc nevyděsila. To bych nerada, protože mažoretky jsou báječný sport. Dívky se naučí určité kultuře pohybu, naučí se slyšet hudbu. Z vlastní zkušenosti mohu napsat, že už po první soutěži děti pochopí, že pokud chtějí vyhrát, tak pro to musí něco udělat samy. Nikdo dospělý jim v tom nepomůže, bojují samy za sebe. Tato zkušenost úžasně stmelí kolektiv ve kterém se dá zažít pravé „mažoretkové dobrodružství“. A věřte tomu, že pohledu na své dítě v ječícím davu holek, které právě postoupily do finále v Poděbradech se nevyrovná ani vítězství vašeho oblíbeného fotbalového klubu.