Kronika

Tož děkojem!

Členové hanáckého spolku Hatě Tovačov děkují všem, kteří přišli i letos na již 22.Hanácké bál. Svou účastí podporujete činnost spolku v našem městě. Snažíme se pro Vás každý rok připravit program, který vás pobaví. Z výtěžku z bálu můžeme obnovovat kroje a připravovat další programy a pokračovat v naší činnosti. Letos si s námi na Hanáckém bále opět zatančily i děti z Hanáčku, k tanci Vám zahrála Záhorská kapela, velmi se líbila i kapela Syrinx a s kladnou odezvou jsme se setkali za naše půlnoční překvapení. Velké poděkování patří dárcům do naší tomboly a všem, kteří nám při zajištění této akce pomáhají. 
Ve své činnosti pokračujeme a plánujeme další akce. Po bále pokračujeme v nácviku dalších programů hanáckých písní a tanců. Potěšilo nás pozvání na vystoupení v Praze na Vyšehradě 19.5. u příležitosti slavnostního zahájení výstavy "Má vlast cestami proměn", která je letos pod patronací Olomouckého kraje ve znamení 100 let výročí republiky. Pozvání do Prahy si velmi považujeme a budeme se snažit reprezentovat i společně s tanečním kroužkem Hanáček naše město Tovačov jak to půjde nejlépe.
Město Tovačov je každoročně pořadatelem folklorní akce s názvem Tovačovské fěrtóšek. Na návštěvu do Tovačova přijedou folklórní spolky ukázat kroje zazpívat a zatancovat. Letos se uskuteční v tovačovském zámku 16.6. v 16h. Akce by mohla končit posezením u cimbálu. Budeme na ní křtít také své nové CD „V Tovačově krásné zámek“, které se ná mpodařilo nahrát ve spolupráci s Aničkou Jeklovou a jejími spolužáky z olomoucké konzervatoře. Tož přindite posedět.
V loňském roce se s pozitivním ohlasem setkalo uspořádání sousedského posezení a Kácení máje v parku v ulici Jiráskové. V letošním roce bychom akci rádi zopakovali, ale asi bude moci být pouze v termínu rozloučení na prázdniny. Včas se vše dozvíte.
A kdo nechce být jen divákem a hostem, rád zpívá a tancuje, má od 3-100 let - přijděte mezi nás - rádi Vás uvítáme a slibujeme, že si to užijete. HatěTovačov



20. výročí hanáckého tanečního souboru Hatě Tovačov

       V letošním roce si hanácký taneční soubor Hatě Tovačov připomenul výročí dvacet let od svého založení. K tomuto kulatému výročí se na konci prázdnin uskutečnilo přátelské setkání současných i bývalých členů a příznivců tovačovských Hanáků. Pěkné prostředí tovačovské hájenky, příznivé počasí, oblíbená muzika, výborné občerstvení, na kterém se podíleli i pozvaní hosté a kamarádská atmosféra umocnili radost ze setkání všech přítomných.  Na programu svátečního odpoledne bylo především vzpomínání na uplynulých 20 let, na akce, které jsme pořádali a kterých jsme se zúčastnili v Tovačově, v regionu Hané, mimo region i v zahraničí. 

        Došlo také na domlouvání přípravy na 20. Hanácké bál, který by se měl konat 6. 2. 2016 a kde by se měl tovačovský dvacetiletý spolek prezentovat.  Moje velké přání se stalo skutečností a bývalí tanečníci přislíbili svou pomoc a účast na tanečním programu výročního bálu.  

       Před 20 lety iniciovaly založení hanáckého souboru v Tovačově předsedkyně kulturní komise paní Eva Mézlová, její maminka paní učitelka Olga Nimerfrohová a paní Vladimíra Lišková. Chtěly navázat na činnost obdobných spolků v Tovačově pod vedením významné sběratelky folkloru Xavery Běhálkové a následně paní učitelky Milady Ženčákové.

       Mým aktivitám předcházelo vedení Hanáčku, tanečního kroužku pro děti, s nímž jsem na počátku pomáhala paní učitelce Miladě Ženčákové. Vedení nového spolku se se mnou ujaly paní Ivana Otáhalová, na začátku paní Jarmila Bijová a tenkrát osmnáctiletá Renata Večeřová. Muziku vedla paní Hana Raabová. Bohužel zde nelze všechny ani vyjmenovat. V seznamu členů souboru je za dvacet uplynulých let totiž asi sto lidí nejen z Tovačova. Někteří to s tancováním třeba jen zkusili, jiní zase byli a jsou stálicemi našeho souboru.  Před osmi lety přežil soubor i generační výměnu tanečníků.  Při prezentaci našeho souboru připomínám, že současné členy znám od jejich docházky do mateřské školy a z těch bývalých osmi tanečních párů je nyní šest manželských.

         Být členem tanečního folklórního souboru znamená chodit ve svém volném čase na zkoušky, nacvičovat taneční programy sestavené z hanáckých lidových písní, starat se o hanácký kroj, účastnit se vystoupení folklorního souboru. Já osobně si velmi vážím účasti každého člena na vystoupeních hanáckého tanečního souboru Hatě Tovačov.

       Protože jde o časově náročnou aktivitu, patří členům souboru poděkování za jejich vynaložené snažení a za jejich dnes tak drahocenný volný čas. Já se vždy držím hanáckého úsloví:

   „Pokáď to pode, tož tade bodem a dež to nepode,  tož tade nebodem a hneď jak to pode, tož tade zase bodem“.

  Vzpomínka Bohumila Venclíka: 

Na své členství a hanácké taneční úspěchy vzpomíná  pan Bohumil Venclík(92), který byl vždy naším příznivcem a oporou našeho současného spolku:

     V sobotu 29.srpna  proběhla v areálu mysliveckého spolku oslava 20 let trvání hanáckého souboru „Hatě“. Na tuto oslavu jsem byl pozván vedoucí souboru paní Zdeňkou Ludvovou, učitelkou mš v Tovačově. Pozvání zdůvodnila tím,že mě zve jako bývalého tanečníka souboru Haná v letech 1958-1965. Tímto pozváním dokázala, že mladí na staré tanečníky předcházejících souborů nezapomínají. Při besedě s příslušníky vedení souboru  Hatě jsem byl požádán, abych napsal vzpomínky na dřívější hanácké soubory . Připomenul jsem , že tři generace Venclíků  učinkovali v hanáckých souborech  a já patřím k té druhé.

    Prvním byl otec, který tančil v souboru Františky Xavery Běhálkové. Kdo byla Xavera , jak se jí všeobecně říkalo? Byla národopisnou pracovnicí a hlavně sběratelkou starých hanáckých písní a tanců. Navštěvovala staré lidi, hlavně stařenky a ty jí předváděly, jak se dřív tančilo a zpívalo.  Tyto pamětnice říkaly, že co písnička , to tanec. Xavera poctivě zaznamenala tyto písně i tance a zužitkovala své objevy. Založila hanácký soubor, jediný toho druhu na Moravě a ten získané písně a tance předváděl veřejnosti. Několikrát vystupoval v Brně a hlavně v Praze na „Všeslovanské výstavě“ v roce 1895. Bohužel se po smrti Xavery nenašel nikdo, kdo by soubor vedl a ten se rozpadl.

     Před šedesáti lety, v roce 1954-1955 založila učitelka paní Milada Hrbáčková dětský hanácký soubor. Děvčatům se dařilo, tance zvládly velmi rychle a nejvíc se jim podařily „Královničky“. Paní učitelka soubor přihlásila do tehdejšího STM. Prošly bez ztráty kytičky všechna kola, až skončily v Ústředním kole STM v Bratislavě kde skončili na druhém místě. Velkou zásluhu na úspěchu měli rodiče dívek, kteří je všemožně podporovali a děvčata se mohli věnovat tanci.

Druhým Hanákem v generaci Venclíků byl Bohumil (1924).

    Po úspěchu dětského souboru začala paní učitelka uvažovat o zřízení souboru dospělých a začala hledat tanečníky.  Nejprve navštívila taneční pro mládež, kde vytipovala děvčata i chlapce. Tam poznala, jaké kdo má vlohy pro tanec. Děvčat získala dost, ale horší to bylo s chlapci. Nakonec dala dohromady celý soubor, který nazvala „Haná“. Do souboru vlákala také mne, ačkoliv jsem měl již 34 let. Snažil jsem se přizpůsobit mladým, neb mě to k nim táhlo.  Jako začínající soubor potřeboval v té době zřizovatele a tak byla požádána Osvětová beseda  a budoucnost ukázala, že to nebyl dobrý tah.  OB nás finančně nepodporovala a výdaje jsme si hradili každý ze svého. To byl rok 1958 a my měli již první vystoupení za sebou. Kroje nebyly a tak: děvčata měla bílé halenky a  modrotiskové sukénky a kluci tmavé kalhoty, bílé košile a pod krkem červené vazačky. Nedostatek krojů vyřešila paní učitelka a rodiče kurzem vyšívání a šití hanáckých krojů. Kurz vedla paní z Prostějova, která měla obchod s potřebami na kroje. A tak v rodinách tanečníků zasedly maminky a babičky k vyšívání a šití.

     Přišel podzim 1959, velmi náročný pro celý soubor.nacvičovali jsme hodinové pásmo „Píseň rodné země“.    Na II.Spartakiádu a dvouhodinové pásmo naší paní učitelky „Rok na Hané“. S tímto pásmem jsme vystoupili v sokolovně před očima rodičů a přátel tanečníků. Druhý den bylo v Tovačově školení divadelníků za účasti  nár. um. Jaroslava Vojty. Školení bylo odpoledne a večer neměli pořadatelé  pro něj program a tak nás vyzvali, abychom pásmo zopakovali na jeho počest.  Tato mimořádná akce byla vyhlášena i po okolních obcích a večer sokolovna praskala ve švech. N.u. Vojtovi se vystoupení líbilo a Hance Faltusové doporučil studium na DAMU.

     Spartakiádního pásma se účastnilo deset párů a v takovém složení jsme absolvovali Krajské kolo STM a skončili v Prostějově na druhém místě. V sólových tancích jsme skončili první. Po těchto úspěších jsme byli požádáni, abychom  vystoupili 1.května jako hlavní program. Paní učitelka požadovala za vystoupení 2000Kč za které  pořídí dva kroje. Předseda OB pan Alois Zbožínek prohlásil, že za ty peníze mohl mít estrádu z Prahy. Taková byla pomoc ze strany OB, pro ně i pro ostatní jsme byli jen hopsalajdi z Tovačova. Naopak! Tovačovský soubor  Haná byl  v okolí dobře znám o čemž svědčilo mnoho vystoupení . Mezi  prioritní patřily krajské dožínky v Náměšti na Hané, Klenotnice pořádána tamtéž,  vystoupení na dožínkách v okolí Tovačova,  v lázních Teplice nad Bečvou, ve Vrbně,  lázních Karlova Studánka, kde jsme některá čísla našeho programu museli opakovat. Při odjezdu přišli pacienti lázní k autobusu ještě jednou nám poděkovat  a zvali k dalším vystoupením.

     Ještě k nácviku na spartakiádu. Jezdili jsme na různá soustředění, např. v Třeboni, Českých Budějéovicích, v Praze  a musím podotknou, že vše hradil Krajský dům osvěty Olomouc. Pásmo „Píseň rodné země“,  byla ukázkou folkloru z celé republiky od Aše až po Čienou a ukázala cizincům  celého světa, že jsme kulturní národ. Do Spartakiády jsem neměl vlastní kroj, ten mně půjčovala  ředitelka muzea paní Hájková.  Těsně před prahou mně oznámila,že si kroj vzal do Prahy její vnuk. Nebyla to pravda. Kroj prodala janu Venclíkovi,  který učinkoval v souboru a tančil na Spartakiádu. Kroj jsme poznal, když jsme ho měl několikrát půjčený. Vlastní kroj  mně urychleně dodělala manželka na místní vystoupení.  Ještě jednou jsem tančil a to na vysokoškolské akademii v Olomouci při Intervizním poháru v umělecké gymnastice. Soubor dostal pochvalu  od cizích trenérek . Schone tanzen.  Léta se nezastavila a já se souborem skončil. Ale

   Štafetu převzal mladší syn Ivan.  Ten tančil v různých obdobích až do nuceného odchodu na základní vojenskou službu . Z vnuků začal tančit také  Bohumil, ale pracovně byl mimio Tovačov tak skončil.

 Vážená paní Zdeno!  Napsal jsem vzpomínku tří generací tančících Venclíků. Dávám Vám to k posouzení, co se Vám hodí ponechte a co ne klidně vynechte! S pozdravem Venclík .Odpusťte překlepy, mám již vadné ruce.


HATĚ“ – HANÁCKÝ TANEČNÍ SOUBOR Z TOVAČOVA 1995-2007

\Na počátku byl zájem o folkolor přenesený z generace na generaci, když mě babička Anežka Navrátilová pečlivě oblékala do nažehleného hanáckého kroje při významných oslavách města Tovačova, který sama vyšila po válce pro své dcery a pečlivě uchovávala pro vnučky, potom účast na činnosti  hanáckých souborů vedených paní Miladou Ženčákovou., po svatbě seznámení s panem učitelem Petrem Poláškem, dědečkem mého manžela., narození dcery, která projevovala zájem o hudbu a zpěv a pomoc paní učitelce Ženčákové s nácvikem v dětském tanečním kroužku „Hanáček“

.Po Hanáckých slavnostech 1996 v Tovačově bez účasti tovačovského hanáckého souboru, což nás bývalé tanečnice mrzelo, jsme se sešly Zdena Ludvová, Ivana Otáhalová, Jarmila Bijová a začaly připravovat založení hanáckého tanečního souboru v Tovačově. Impulsem bylo jednání s Evou Mézlovou, předsekyní kulturní komise vTovačově. První příspěvek do Folkórního sdružení České republiky nám zaplatila paní učitelka Nimmerfrohová z finančních prostředků Nadace tovačovský zámek. Členy souboru byly od počátku také naše děti. O hudební doprovod jsme požádali paní ředitelku ZUŠ Hanu Raábovou, ta sestavila hudbu, kde hráli na basu Petr Pazdera, na housle paní Zdena Dopitová , Michaela Majerová, Petra Ondrášová, Martin Životek a Martin Ondráš na klarinet, zpívali Pavlína Mezuliániková a Antonín Havlín.. K dispozici měli notové úpravy „Hanácké tance národní“ od J.Haugwize, který spolupracoval před sto lety s paní Xaverou Běhálkovou (1857 –1907).

20.3.1996 přijel na návštěvu do Tovačova prezident České republiky Václav Havel . Před branou do tovačovského zámku ho na přání tovačovského starosty pana Vladimíra Vybírala vítala skupinka mladíků a děvčat v hanáckých krojích . Byli to zakládající členové nového hanáckého tanečního souboru, který dostal název „Hatě“ podle písničky z Tovačova. Scházeli se v tělocvičně ZŠ již od podzimu, kde s pomocí předsedy Hanáckého folklórního sdružení a vedoucího hanáckého souboru Klas z Kralic panem Janem Kadlecem připravovali svůj první program hanáckých tanců. Ještě v měsíci březnu si odbyli své první taneční vystoupení na Přehlídce dětských hanáckých souborů ve sportovní hale v Tovačově

Kroje jsme na počátku pořídili z příspěvku města a do jeho inventáře . Nakupovali jsme je na inzeráty v okolí Tovačova. Mužské kroje jsou nové, pomáhaly je vyšívat p..Iveta Indráková, Marie Navrátilová, Milada Ludvová, Eva Žažová, Michaela Gálíčková, Zuzana Kolářová.

V roce 1997 jsme pořádali náš první Hanácké bál ve sportovní hale v Tovačově. 14.10.1997 jsme založili občanské sdružení. Zakládajícími členy byli Zdena Ludvová, Ivana Otáhalová a Renata Večeřová – Dopitová. V letošním roce byl už 11. Hanácké bál.. Zájem veřejnosti v Tovačově přetrvává. .

Hanácké slavnosti, které jsou v Tovačově pořádány městem, jsou příležitostí k výměnnému pozvání folklórních souborů z jiných regionů nebo zemí. Dvě výměnné návštěvy jsme uskutečnili s českou menšinou žijící v Chorvatsku, jednu s polským souborem z Legnice, na pozvání přijel soubor mužů z Rakouska.. Naši hosté byli ubytováni v našich rodinách. Vždy jsme se i během krátkého víkendu spřátelili, měli jsme možnost jejich kulturu poznat z blízka, zevnitř.

S našimi programy jsme vystupovali na folklórních slavnostech v Troubkách, Lázních Bělohrad v Čechách, v Podolí, v Telči, v  Dolní Lomné , v Prostějově, v Kojetíně, V Chropyni, ve Vlčnově, na Slovensku v Nitře, v Kožušanech, Věrovanech, Staré vsi, Zářičí, Kokorách, Tršicích, Prosenicích, v Dubu nad Moravou, Tvorovicích, Harce nad Moravou, Pavlovicích, v Brně Lesné. Město Tovačov jsme několikrát reprezentovali na výstavě turistiky Regintour v Brně. V Tovačově jsme pořádali kromě Hanáckého bálu akce Kácení máje, Kateřinská zábava a Vodění medvěda. Na všech vystoupeních jsme sklízeli úspěchy s krásnými hanáckými kroji a když jsme k tomu řekli , že jsme z Tovačova, každý v Čechách a na Moravě začal zpívat známou lidovou píseń ze školních zpěvníků. V posledních letech jsme spolupracovali s dechovou hudbou Věrovanka a panem kapelníkem Jiřím Uhlířem, několikrát jsme s ní vystupovali.

Nacvičili jsme taneční programy s názvy „Hanácké tance národní“, „Taneční hry“, „Rozmarýnová muzika“, „Masopust“, „Zabijačka“, „Čí só hode“, „ Mapa Hané“, „Moravská beseda“, „Hanácká beseda“.

Při každé svatbě našich členů se účastníme stavění brány , loučení se svobodou a zalíkoování před úřadem. Navštěvujeme narozená miminka našich členů . Naši členové Petra Kohnová a Petr Formánek měli spolu skutečnou hanáckou svatbu v krojích. Pomáhali jsme při uplatnění tradic hanácké svatby.

Čas plyne, z chlapců se stali muži, otcové rodin a z děvčat maminky. V průběhu let se účastnilo činnosti v souboru asi 70 lidí. Někteří působili v souboru krátce, někteří zůstávají. Udržet činnost hanáckého souboru není jednoduché. S přibývajícím věkem členů souboru přichází také více starostí a povinností v práci i doma v rodinách. Vztah ke kulturním hodnotám našeho kraje však přetrvává. „Dokáď to pode, tož tade bodem a dež to nepode, tož tade nebodem, ale hneď jak to pode, tož tade zas bodem.“.


Ohlédnutí tovačovských Hanáků 2013

     Minulá taneční sezóna tovačovských Hanáků začínala  spolupořádáním náročného a vydařeného Setkání Hanáků na Svatováclavských hodech V Tovačově. Číslo 665 krojovaných Hanáků se nepodařilo na letošní akci v Prostějově překonat.

     Úspěšná akce nás podpořila v další naší profolklórní činnosti v následujícím roce.  Plni elánu jsme připravili 17.Hanácké bál,  a účastnili se v krojích  několika akcí nejen v Tovačově.  Připomínáme Vánoční koledování Hanáčku v tovačovském zámku, po delší době opět Vodění medvěda společně s Hanáčkem a dechovkou Příkazanka, spolupořádáním  Přehlídky dětských souborů „Tovačovské fěrtóšek“, účast dětí z Hanáčku na  přehlídce v Prostějově,  vynášení  Moreny s  Hanáčkem, účast s vystoupení na tradičním tovačovském jarmarku 8.5.,  vystoupení Hanáčku i  Hatí  na Hanáckých slavnostech a jízdě králů v Chropyni,  vystoupení  Hanáčku  na výročí Domova seniorů v Tovačově, vystoupení  hanáckého souboru Hatě k výročí obce Kyselovice, na slavnosti  v  Drahlově,  o prázdninách   v Laa Therma v Rakousku, na Setkání Hanáků letos v Prostějově a na hodech v Tovačově společně s dechovkou Věrovanka.    Odlehčením nácviku folklorních programů  se podařilo s dětmi v Hanáčku nacvičit minulém školním roce veselé taneční programy Námořníčci a Havajské tanečnice a na několika místech s tímto k radosti dětí i rodičů vystoupit. Podařilo se uskutečnit  pro děti v Hanáčku také několik akcí blízkých lidovým tradicím  za pomoci rodičů.  Dětem se určitě líbil  například výlet za zvířátky na   farmu do Vlkoše.  

        V říjnu začíná každoročně příprava pro další taneční sezónu.  Na Hanácké bál připravují Hatě nejen nové taneční pásmo z hanáckých písní a tanců, ale i stejně pečlivě originální půlnoční vystoupení.  18.Hanácký bál se  uskuteční 8.února 2013. Těšíme se také na velmi oblíbenou hudbu,  která  bude na bále hrát  a to „Kanci paní nadlesní“ z Brna.  Ještě je čas posílit řady našich  tanečníků o nové tanečnice a taneční páry.  Kdo by měl zájem,  přijďte mezi nás,  neseďte doma,  s námi je plno legrace.  Zkoušíme každou neděli v 18h v tělocvičně v ZŠ.

     Bohatý program hanáckých souborů by se neuskutečnil bez podpory našich rodin, vedení města, školy, našich sponzorů  nejen z Tovačova i širší tovačovské veřejnosti.

    Všem kdo se o činnost hanáckého souboru Hatě a Hanáček zajímají  a podporují nás děkujeme a že budeme tancovat dál slibujeme na naše akce Vás zveme kde krásu hanáckých krojů, tanců a písní Vám  rádi předvedeme.   Do nového roku 2014 Vám přejeme štěstí , zdraví, ať Vás život neunaví.    A pokud volnou chvilku budete mít,  přijďte si s námi zatančit.  


Hanácký rok 2011 našeho hanáckého souboru Hatě  Tovačov

       S přicházejícím podzimem hodnotíme v hanáckém tanečním  souboru Hatě Tovačov uplynulou taneční sezónu,  kde všude jsme ukázali naše krásné hanácké kroje, zazpívali písničky z Tovačovska, reprezentovali naše město Tovačov, pozvali naše diváky k nám do Tovačova,  s konstatováním, že letos toho tancování bylo jaksepatří a ještě víc.

      Už loňský podzimek byl pro nás náročnější, protože jsme se s dvanácti folklórními soubory z Hané, celkem asi dvě stovky tanečníků, připravovali na společné vystoupení  5.2.2011 na XIV.Národním krojovaném plese v Praze v TOP hotelu Praha, který byl  pořádán ve znamení Hané. Několikrát jsme se sešli na společných zkouškách o víkendech ve Velké Bystřici, Přerově, Prostějově, Troubkách, Olomouci.  Společný,  velkolepě pojatý program „Dožínky na Hané“ byl  seskládaný z výstupů opravdu všech tanečníků i vstupů jednotlivých souborů  s ukázkami hanáckých tanců,  hýřil všemi možnými barvami hanáckých krojů z našeho regionu. Program připravili choreografky Ing. Eva Zehnalová a Ing. Vledimíra Šolcová. Tohoto programu se účastnil také hejtman Olomouckého kraje v hanáckém kroji  pan Martin Tesařík. Náš soubor dostal prostor společně se souborem Haná Přerov a Trnka z Vyškova s tancem Trojky. Výletu do Prahy  předcházelo předpremiérové vystoupení 15.1. 2011 na Hanáckém bále v Olomouci, který se každý rok koná na krajském úřadě.

     Mezitím jsme stihli ještě 29.1.2011 náš 15.Hanácké bál v Tovačově. Nyní mi dovolte být trošku osobní. Co se mi letos nejvíc líbilo na našem Hanáckém bále v Tovačově? Když hned po prvním našem vystoupení mě tanečníci  požádali o setrvání na tanečním parketu.  Prozradili na mě moje letošní výročí a k narozeninám mi věnovali nádherný dárek. Ze všech stran se začali na parket scházet známé tváře, tanečníci, kteří prošli za minulých 16 let souborem Hatě  a bylo jich  opravdu moc, mi věnovali k narozeninám tanec Tovačov, Tovačov a ještě k tomu mi slíbili, že se k tancování možná ještě vrátí. Protože jsem snad nestihla všem poděkovat, dovolte mi to učinit nyní. Děkuji Vám všem, Nebýt Vás netacovaly  by Hatě v Tovačově 16 roků. Já osobně mám radost nejen z Vašich tanečních vystoupení, ale také z Vašich osobních úspěchů v životě.

     No a aby toho nebylo letos málo, zavolal pan režisér Miroslav Kačor z České televize, že by s námi rád natočil jeden díl programu Folklorika. Setkali jsme se s televizním štábem na třech natáčecích dnech.  Počasí nám 12.3.2011 přálo, byly natočeny krásné záběry z Tovačova, ze zámku  a okolí doprovázené ukázkami hanáckých písní a tanců z Tovačovska, povídáním o historii i současnosti hanáckého folkloru v Tovačově. Celý film (25 min)  se podařil.  Na filmu byla odvedena opravdu profesionální práce filmařů.  Pro mě je film pravdivý a ohlasy na něj od diváků jsou ze všech stran krásné a povzbuzující. Jenom jeden nedostatek tento náš počin má, že se do filmu nedostali ve stanoveném čase všichni, kteří prošli  naším souborem a že nemohla být prezentována veškerá činnost našeho souboru od jeho založení. A proto ještě jednou díky všem současným, ale také minulým členům souboru Hatě Tovačov za vytrvalost, snahu a píli v jejich profolklórní činnosti.

    Potom jsme tancovali v Chropyni, v Tovačově na fěrtóšku, obci Vršovice, v Dubu nad Moravou .. A když nám to letos tak tancovalo, udělejme si  první zahraniční výlet v novém složení.  Rodiče tanečníků  nabídli svou podporu a doprovod a tak jsme 15.7. vyrazili společně  do Chorvatského města Trogir a strávili zde nezapomenutelných společných  7dní  a přitom absolvovali tři vystoupení  jedno na historickém náměstí města Trogir a dvě v trogírských hotelech i s  natáčení upoutávky v rádiu.  Ještě dnes mi běhá mráz po zádech při vzpomínce na pocity kdy zazněla v historickém centru  chorvatského města naše hanácká hudba a pozvání k nám do Tovačova. S úsměvem vzpomínám, že se nám podařilo  s úspěchem zapojit i rodiče tanečníků do našeho tanečního programu.

    Ale na vzpomínání není moc času. Nyní se chystáme na vystoupení na letošních  Tovačovských Svatováclavských hodech v programu společně s  dechovou kapelou Věrovanka 25.9. dopoledne.  No a co příští rok?  To už máme také plány a ne malé. Možná by se příští rok mohlo v Tovačově zrovna na  naše hody konat 3.setkání Hanáků, akce pořádaná pod  záštitou hejtmana olomouckého kraje v uplynulých dvou letech pořádaná ve  Velké Bystřici a Doloplazech. Zatím víc nemohu prozradit ani napsat. Kdo je zvědavý na naše další počínání a jak to všechno dopadne, přijďte se na nás podívat na hody do zámku, jak nám to pěkně tancuje. A koho to nebaví sedět doma a  ty jeho nožky by tak rády tancovaly, přijďte mezi nás. Věk nerozhoduje. Jen vytrvalost, snaha a trošku té hanácké rozvážnosti.  z.l.

Tovačov na ČT 2 v programu FOLKLORIKA  23.4 v sobotu v 10,15h.

Hanácká národní buditelka Františka Terezie Emerencie Xavera Běhálková a odkaz jejího díla oživený souborem Hatě z Tovačova. Režie M. Kačor

V roce 1937 založil kolektiv nadšenců v Tovačově zajímavý muzejní spolek, základem jehož sbírek byly výšivky, hanácké kroje, dobový nábytek, keramika, obrazy a předměty lidové kultury na Hané. V roce 1951 se tyto sbírky staly základem muzejní expozice v tovačovském zámku. Počátky všemu ale už v 19. století dala buditelka Františka Terezie Emerencie Xavera Běhálková (1853-1907), velmi významná sběratelka hanáckého lidového umění, písní, tanců, výšivek, součástí hanáckých krojů, keramiky. Všímala si také lidových zvyků. Spolupracovala i s hudebním skladatelem Leošem Janáčkem na vydání tří sešitů "Národní tance na Moravě" (1891-1893). V Tovačově založila národopisnou skupinu, nacvičovala hanácké tance a scénicky zpracovala výroční a rodinné zvyky. Ludmila Mátlová Uhrová použila v roce 1954 jejích rukou psaných poznámek při vydání knihy "Hanácké tance z Tovačovska". Kniha je podnes základem pro práci ve folklórních souborech na Hané. Jedním z nich je Hanácký soubor Hatě Tovačov.


Hatě Tovačov - a co jsme celé minulé rok dělale - 2010

No přece tancovale. Jak jinak. Po Hanáckym bále jsme vystupovali hasičům v Přerově na jejich taneční soutěži, učitelům z Polska a Maďarska ubytovaným v Dubě na faře po výpadku elektřiny při měsíčku před kostelem, v Tovačově na jarmarku, v malé obci na Vyškovsku v Manerově na velké akci Jízdě králů, kde padlo, že Pánbůh nenechá Hanáky zmoknout, na Záhorských slavnostech v Lipníku, na Tovačovském fěrtóšku, pohodové a vydařené akci v programu společně s našimi hosty, na výstavišti v Přerově, na hodech v Anníně na ostrůvku, s Věrovankou v Olomouci, na setkání Hanáků ve Velké Bystřici s ostatními 500 krojovanými z celé Hané a s naším panem hejtmanem Martinem Tesaříkem také v hanáckém kroji, na Vinobraní v DS v Přerově, na Mezinárodním festivalu v Betlémě v Hlinsku ve východních Čechách, zúčastnili jsme se krásné primice Jana Šimoníka v Tovačově. Každá akce byla něčím výjimečná a jedinečná. Můžete nahlédnout do fotogalerii na naší internetové stránce. Zúčastnění tanečníci mají vždy na co vzpomínat a také samozřejmě i čemu se zasmát. Každému vystoupení předchází hlavně hodiny příprav a nacvičování.

Nelehké přípravy jsou spojené i s dalšími akcemi, které nás čekají hned na začátku roku 2011. Tradiční 15.Hanácké bál se koná 29.1. u nás v Tovačově. Velmi nás těší, že má své příznivce, kteří se přijdou pobavit a své místo v kulturním kalendáři našeho města.

Hned za týden 5.2. nás čeká další bál a to Národní krojový ples Folklórního sdružení České republiky, který se koná v Top hotelu v Praze. V letošním roce se představuje hlavně region Hané a členské soubory Hanáckého folklórního sdružení HANFOS připravují reprezentaci svého kraje. Společné vystoupení na zahájení plesu připravuje 10 hanáckých souborů asi 200 tanečníků, 30 muzikantů a 15 zpěváků, krojovaných Hanáků a Hanaček. Příprava na tento ples pro nás v současné době obnáší účast na náročných celodenních nedělních zkouškách. Přesto všechno já osobně jsem ráda, že mohu našim mladým tanečníkům ještě více přiblížit folklórní dění a těším se, že si v Praze na plese třeba zazpíváme naše Tovačov, Tovačov. Z.L.


Hanácký taneční soubor Hatě Tovačov v roce 2009

Tak jsme se letos protancovaly neuvěřitelnou čtrnáctou sezónou. Před dvěma lety vystřídali mladí tanečníci z Hanáčku zakládající členy hanáckého tanečního souboru Hatě na které ráda vzpomínám a doufám, že se na tanečním parketu a na pódiu někdy až jim odrostou jejich děti ještě setkají. A kde jsme letos všude tancovali naše hanácké písničky , ukazovaly naše hanácké kroje a reprezentovali naše město Tovačov? Naše taneční sezóna začíná každý rok doma v Tovačově na Hanáckém bále, pokračovala na přehlídce dětských hanáckých souborů „Tovačovské fěrtóšek“, na jarmarku 8.května v našem zámeckém parku, tancovali jsme pro hasičské sbory v Císařově, na akci překonávání rekordu počtu tančících párů Hanáckou besedu ve Vyškově na náměstí, při svěcení obecního praporu v Držovicích, na slavnostech města Potštát, na Cyrilometodějské slavnosti v Radslavicích, na hodech v Kojetíně, na akci Vítejte pod Pálavů v Hustopečích a na hodech v Prostějově.

Aby se vystoupení hanáckého tanečního souboru na veřejnosti mohla uskutečnit je zapotřebí velká trpělivost mladých tanečníků při nácviku nových programů, který probíhá v tělocvičně ZŠ v Tovačově v sobotu v 18hodin již od září. Nejedná se jen o nácvik hanáckých tanců, ale také tanců společenských, které zařazujeme v posledních letech do programu Hanáckého bálu. Využíváme sponzorské pomoci paní Kaksové z půjčovny společenských šatů CAXA Vsisko. V současné době tvoří hanácký soubor osm tanečních párů, k dispozici jsou ještě volné kroje pro případné zájemce, kteří mají chuť zkusit v našich řadách své taneční dovednosti a protančit se další taneční sezónou, na kterou se připravujeme a která začne opět Hanáckým bálem 6.února ve sportovní hale v Tovačově na který všechny srdečně za dobrou zábavou zveme. 12.6. se mohou nahlásit zájemci z řad hanáckých souborů k vystoupení na akci Tovačovské fěrtóšek, která se bude v tomto roce konat v zámeckém parku.

Nový rok Vám vinšujeme, dobrého Vám přejem.

Aby Vás každý miloval a celý rok Vám radost a zdraví dal“.


Hanácký taneční soubor Hatě Tovačov - plány pro rok 2005:
Pro rok 2005 máme v plánu přípravu vystoupení dětských i dospělých souborů a hledání kontaktů s jinými soubory. Na výměnných akcích jsme se domluvili se souborem Brněnský Hanáček. Vystoupení se podařilo pro děti zajistit v obci Čechy pod Kosířem. Starší Hanáci mají vystupovat v Chropyni na Hanáckých slavnostech. Pokračovat chceme ve spolupráci v dechovou hudbou  Věrovanka. V letošním roce oslaví náš soubor 10 let trvání svojí činnosti. Máme naplánovanou oslavu na tovačovské hody.
Při hledání nových možností hudebního doprovodu našich tanečních kroužků je velmi vstřícná paní učitelka ZUŠ v Tovačově paní Ivana Galetová, nové začínající skutečné pomoci v hudebních doprovodech a spolupráce si velmi vážíme. I když je práce s mladými lidmi je nekonečná, osobně si moc přeji, aby lidí, kteří dokáží věnovat dětem trošku ze svého volného času bylo v Tovačově co nejvíce.

Hanácký taneční soubor Hatě Tovačov v roce 2004:

   „Dokáď to pode, tak tade bodem, a dež to nepode, tož tade teda nebodem, ale dež to aspoň trochu pude, tož tade zas bodem“. To je heslo našeho souboru a platí  v současné době beze zbytku. Přes veškerou snahu se nedaří příliš dostoupit závazům a plánům, které si stanovíme. I přesto, že máme ve svých řadách 9 tanečních párů, není možné se sejít na zkouškách z důvodů  pracovního a osobního vytížení našich členů. Naši členové mají nejrůznější zaměstnání – zdravotní setra, kuchařka v restauraci, studenti, chlapci pracují na montážích , jezdí TIR dopravu, maminky s malými dětmi, bydlí také již mimo naše město, přesto se nechtějí vzdát činnosti  v hanáckém souboru a snaží se o uskutečnění stěžejních akcí , jako je např. Hanácké bál. Na dobré úrovni je pořád spolupráce s dechovou hudbou Věrovanka, pan kapelník Uhlíř zařazuje do programu  hanácké písně v původní podobě, muzikanti vystupují v hanáckých krojí a občas nás vezmou jako doplněk svého programu. Nabídky spolupráce jsou i pro rok 2005. Zdařilou i když nefolklórní akcí bylo v roce 2004 pořádání Dětského dne v tovačovském zámeckém parku – na programu byla přehlídka historických vozidel, taneční odpoledne pro děti a na závěr ohńostroj.

   Z nezměrné snahy o zachování činnosti hanáckého souboru vznikl nápad nabídnout v místní ZŠ žákům 8. a 9. tříd podzimní předtaneční kurzy. Kurz vedli sourozenci Olga a Ondřej Ludvovi, každý týden za dětmi dojížděli z Brna, kde pracují a studují. Nápad měl velký úspěch a po ukončení kurzu  se začalo připravovat na 9.Hanácké bál 8 nových tanečních párů žáků ve věku 14 – 15 let. Doufejme, že dětem zájem vydrží. Nabídka volnočasových aktivit je široká a zájmy dětí různé. Záleží na podpoře rodičů a tovačovské veřejnosti.

     Dětský soubor Hanáček se  v novém školním roce rozrostl o taneční kroužek dětí v MŠ. Nejmenší tanečnice projevují největší snahu. Seznamují se s nejednoduššími písněmi a tanečky, zkouší první  nesmělé krůčky na svých vystoupeních.  Starší taneční kroužek jsou děti od 1. – 7. třídy /vloni byli děti i na mezinárodním děts. festivale v Liptále na Valašsku/.Takže dětské kroužky máme dva a dospělé taneční soubory pracují také ve dvou skupinách, starší 20 -  30let a mladší 14 – 15 let. V hanáckých tanečních kroužcích v Tovačově  pracuje nyní asi 60 tanečníků. 14 dětí z mateřské školy, 12, dětí ze základní školy, 16 tanečníků dospělých a 15 začínajících tanečníků ze základní školy ve věku 14-15let.

                                                                                                  Pro kroniku města Tovačova

Když se řekne Tovačov

Často se posluchačům vybaví známá hanácká lidová píseň ze školních zpěvníků vyznačující se zvláštní melodikou a klidným tempem „Tovačov, Tovačov, tovačovské zámek… . V hudbě se odráží tradice kraje a povaha jeho obyvatel. Rovina střední Moravy na každého zapůsobí svým klidem, na Hané se nespěchá, mluva je pomalá a libuje si v prodlužování, povaha Hanáků je rozvážná, hanácké kroje jsou nádherné a slušivé, tance vznešené a důstojné. Hanáci ctí své lidové tradice a rádi si je připomínají. Město Tovačov má v kulturní oblasti udržování lidových tradic na Hané zajímavou historii i současnost.

Významnou osobností uchování hanáckých lidových tradic nejen pro region Tovačovska je Františka Terezie Emerencie Xavera Běhálková. Na Hané jsou připomínána její výročí. Narodila se 23. října 1853 a zemřela 28.4.1907. Narodila se ve staré tovačovské škole ve stejném pokojíčku, kde se v roce 1825 narodil hudební skladatel Arnošt Förchtgott Tovačovský. Odkaz díla Xavery Běhálkové je stále aktuální v činnosti hanáckých lidových souborů. Byla velmi významnou sběratelkou hanáckého lidového umění, písní, tanců, nábytku, keramiky, součástí hanáckých krojů a zejména výšivek, všímala si také lidových zvyků. Spolupracovala s hudebním skladatelem Leošem Janáčkem na vydání tří sešitů „Národní tance na Moravě“(1891 -1893). V Tovačově založila národopisnou skupinu, nacvičovala hanácké tance a scénicky zpracovala výroční a rodinné zvyky. I když farář Theodor Mayer nechal pro Xaveru a pro její sbírky postavit dům, dnes zchátralý, stojící v Tovačově u autobusového nádraží, po její smrti bylo vše z Tovačova odvezeno do okolních regionálních muzejí. Ludmila Mátlová Uhrová použila v roce 1954 jejích rukou psaných poznámek při vydání knihy „Hanácké tance z Tovačovska“. Kniha je podnes základem pro práci ve folklórních souborech na Hané. Jedním z nich je i hanácký soubor Hatě Tovačov.

V roce 1937 založil kolektiv nadšenců v Tovačově zajímavý muzejní spolek, základem jeho sbírek byly výšivky, hanácké kroje, dobový nábytek, keramika, obrazy a předměty lidové kultury na Hané. V roce 1951 se tyto sbírky staly základem muzejní první expozice v tovačovském zámku. Zásluhy na tom měl pan učitel Věkoslav Hrbáček.

S kulturním a folklórním děním města Tovačova je spojeno i jméno jeho dcery paní učitelky Milady Ženčákové (1913-2001), která se s úspěchem pokusila navázat v padesátých letech na práce X. Běhálkové. Založila dětský hanácký soubor a po určitém čase začal souběžně s ním působit i soubor dospělých s názvem „Haná“, oba soubory měly velmi dobrou úroveň a byly úspěšné, po čase soubor dospělých zanikl. Dětský hanácký taneční kroužek „Hanáček“ nadále působí při základní škole v Tovačově.

Město Tovačov zůstává významným místem regionu Hané. Bylo vždy pořadatelem folklórních akcí, zejména Hanáckých slavností a Přehlídek dětských hanáckých souborů „Tovačovské fěrtóšek“.

V  roce 1995 byl v Tovačově opět založen hanácký taneční soubor dospělých s názvem „Hatě“. Sdružuje mladé lidi, kteří se učí lidové tance a s radostí poté předvádějí ve starobylých  hanáckých krojích krásu hanáckého folkóru a reprezentují své město. Hanácký soubor se stal v Tova

ově také pořadatelem folklórních a společenských akcí, nejúspěšněší je Hanácké bál. Při vystoupeních hanáckých souborů „Hanáček“ a „Hatě“ zazní vždy hanácká lidové písně z Tovačovska zejména nejznámější hanácká píseň ze školních zpěvníků „Tovačov, Tovačov……“. V  roce 2011 byl v Tovačově pod vedením režiséra Miroslava Kačora natočen dokument pro program ČT 2 Folklorika s názvem „Hanácká národní buditelka Františka Terezie Emerencie Xavera Běhálková a odkaz jejího díla oživený souborem HatěTovačova“. V roce 2012 bylo město Tovačov vybráno pro uskutečnění významné regionální akce, III.Setkání Hanáků s hejtmanem olomouckého kraje Martinem Tesaříkem na 28.9. Svatováclavských hodech v Tovačově. Na tovačovském náměstí se před konáním slavnostního průvodu městem sešlo zakrásného slunečného počasí 665krojovaných Hanáků, kteří si s chutí společně písničku Tovačov, Tovačov zazpívali.

Zdena Ludvová

Hanácké tradice v našem městě

Uprostřed Moravy je položena bohatá hanácká zem. Tovačovsko tvoří část Hané, a to jednu z nejzákladnějších a nejcharakterističtějších. Jejím přirozeným střediskem bývalo vždy město Tovačov. Haná - rovinná oblast s příjemným klimatem, bohatý kraj, vyvolávající pocit klidu a jistoty, příroda mimořádně štědrá a země rodící takřka sama, která svým obyvatelům poskytovala snadnější živobytí. Vyžadovala však píli, lásku, rozvážnost, což jsou znaky hanácké povahy. Možná proto se vyvinul na Hané poněkud jiný životní styl a tradice odlišné od ostatních moravských regionů. Na Hané se nespěchá, zdejší mluva je pomalá a libuje si v prodlužování. Hanácké lidové písně se vyznačují zvláštní melodikou a klidným tempem. Hanácké tance jsou převážně vznešené a důstojné. Hanácký kroj je nádherný, ve své zdobnosti a bohatosti mimořádně slušivý, odráží jak klidnou povahu obyvatel Hané, tak i bohatství tohoto regionu. Hanáci jsou sice povahy klidné, bavit se ovšem dovedou výtečně, na své tradice pamatují a rádi si je připomínají.

Město Tovačov má v kulturní oblasti udržování lidových tradic na Hané zajímavou historii i současnost. Narodila se zde a působila Františka Terezie Emerencie Xavera Běhálková (1853-1907), velmi významná sběratelka hanáckého lidového umění, písní, tanců, výšivek, součástí hanáckých krojů, keramiky , všímala si také lidových zvyků. Spolupracovala s hudebním skladatelem Leošem Janáčkem na vydání tří sešitů „Národní tance na Moravě“(1891 -1893).V Tovačově založila národopisnou skupinu, nacvičovala hanácké tance a scénicky zpracovala výroční a rodinné zvyky. Žila v době vlasteneckého snažení a národního a regionálního sebeuvědomování. Dnes patří Xavera Běhálková mezi významné osobnosti města Tovačova, její sbírky se  však v Tovačově nedochovaly. Ludmila Mátlová Uhrová použila v roce 1954 jejích rukou psaných poznámek při vydání knihy „Hanácké tance z Tovačovska“. Kniha je podnes základem pro práci ve folklórních souborech na Hané.

V roce 1933 vyšel tiskem první zpěvník hanáckých lidových písní „Hanácké pěsničke“. Autorem byli Ludvík Geyer a učitel Petr Polášek (1903- 1985) z Tovačova . Hrál na housle. Při svém učitelském působení zejména v Dluhonicích a Kojetíně vedl pěvecké i hanácké soubory dětí a dospělých, nacvičoval divadla, připravoval vystoupení a upravoval je choreograficky i slovně. Maloval obrazy Tovačova. Vyšíval hanácké kroje. Vše pečlivě zapisoval.

V roce 1937 založil kolektiv nadšenců v Tovačově zajímavý muzejní spolek, základem jeho sbírek byly výšivky, hanácké kroje, dobový nábytek, keramika, obrazy a předměty lidové kultury na Hané. V roce 1951 se tyto sbírky staly základem muzejní expozice v  tovačovském zámku. Zásluhy na tom měl také pan učitel Věkoslav Hrbáček.

S kulturním a folklórním děním města Tovačova je spojeno i jméno jeho dcery paní učitelky Milady Ženčákové (1913- 2001), která se s úspěchem pokusila navázat v padesátých letech na práce X. Běhálkové. Založila dětský hanácký soubor a po určitém čase začal souběžně s ním působit i soubor dospělých s názvem „Haná“, oba soubory měly velmi dobrou úroveň a byly úspěšné, po čase soubor dospělých zanikl. Dětský hanácký taneční kroužek „Hanáček“ působí nadále při základní škole v Tovačově.

Město Tovačov zůstává významným místem regionu Hané. Bylo vždy pořadatelem folklórních akcí, zejména Hanáckých slavností a Přehlídek dětských hanáckých souborů. V  roce 1995 byl v Tovačově opět založen hanácký taneční soubor dospělých s názvem „Hatě“. Sdružuje mladé lidi, kteří se učí lidové tance a s radostí poté předvádějí ve starobylých  hanáckých krojích krásu hanáckého folkóru a reprezentují své město. Hanácký soubor se stal v Tovarově také pořadatelem folklórních a společenských akcí, nejúspěšněší je Hanácké bál. Při vystoupeních hanáckých souborů „Hanáček“ a „Hatě“ zazní vždy hanácká lidové písně z Tovačovska zejména nejznámější hanácká píseň ze školních zpěvníků „Tovačov, Tovačov……“.


Výročí sto let od úmrtí Xavery Běhálkové

V úterý 8.5. 2007 v 10hod. bude zpřístupněna rozšířená expozice hanáckého lidového umění v prostorách tovačovského zámku. V letošním roce si připomínáme sto let výročí úmrtí významné sběratelky hanáckého lidového umění, písní a tanců, Františky Teresie Emerencie Xavery Běhálkové, z Tovačova, která má zásluhy na uchování lidových kulturních tradic regionu Hané.

Slečna Xavera, jak se jí všeobecně říkalo, byla dcerou tovačovského učitele Šimona Běhálka a jeho manželky Brigity rozené Kavkové z Klenovic. Narodila se 23. října 1853 ve staré tovačovské škole v témže pokojíčku, kde se v roce 1825 narodil hudební skladatel Arnošt Förchtgott Tovačovský. Měla dva bratry - Eduarda a Leopolda. Otec brzy zemřel (1859) a zůstala po něm vdova se třemi malými dětmi a téměř bez prostředků. Ujal se jich troubecký farář Pater Theodor Mayer, vlastenecký kněz, lidumil a dobrý člověk. Přijal vdovu i s dětmi na faru v Troubkách, aby mu vedla domácnost. Chlapce dal vystudovat na hospodářských školách, Xaveru dal učit hře na klavír, zpěvu a jazyku německému u pana nadučitele Loyky. Když vyšla školu, poslal ji do Prahy do německo–francouzského penzionu. Tam se seznámila se sestrami Annou a Zdenou Braunerovými, dcerami známého architekta Braunera. Nejvíce se sblížila se Zdenou, pozdější akademickou malířkou, která Xaveru často v Tovačově navštěvovala.

Po studiu na Vyšší dívčí škole v Praze a návratu do Tovačova působila jako učitelka ručních prací. Nejprve z vlastní záliby sbírala staré výšivky, součástky hanáckého kroje a keramiku. Žila na faře u P. Mayera, přátelství s P.Tomášem Wiedermannem jí pomohlo seznámit se s významnými osobnostmi českého národního života. Po návštěvě dr. Wankla (předseda Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci) v Tovačově byl její sběratelské činnosti dán určitý směr. Byl to také P.Wurm (poslancem za Kojetín od r.1861, olomoucký vikář a podporovatel vlasteneckého ruchu a národopisu na Hané), který ji nabádal, aby si všímala také lidových zvyků, písní a tanců, které na Tovačovsku ještě nebyly podchyceny a zapsány a byly by upadly do zapomenutí.

Její skvělé nadání hudební jí umožnilo zachytit a zachránit od zániku mnoho písní a tanců. Spolupracovala s Wanklovými, slečnou Bakešovou i Leošem Janáčkem na vydání třech sešitů nazvaných Národní tance na Moravě (Brno 1891-93). V Tovačově založila národopisnou skupinu, nacvičovala hanácké tance a scénicky zpracovala výroční a rodinné zvyky (Královničky, Přístky na Tovačovsku, Dožínky, Hanácké právo, Svatba,…). Skupina poprvé vystoupila v Tovačově na oslavách Arnošta Förchtgotta-Tovačovského (1889). Ve své národopisné činnosti pokračovala až do své smrti dne 28. dubna 1907, kdy podlehla vleklé a těžké chorobě. 1. května měla pohřeb, pochovával ji na její předsmrtné přání Pater Tomáš Wiedermann.

Při hodnocení a pochopení životního díla Xavery Běhálkové v rámci dobového vývoje, vytěžení ideových i estetických prvků pro dnešek i pro budoucnost a prosazování národní kultury je stále aktuální a nutné i v dnešní uspěchané době. Nakonec otázka pro pozorného čtenáře. Kolikrát se opakovalo od úmrtí Xavery Běhálková stejné snažení v Čechách jaké vyvíjela Xavera a její současníci?

Čerpáno z knihy Gustava Voždy: „Xavera“ vydané 2003 s pomocí regionu Věrovany, Judr. J.Krempla, p.K. Šálka a Mgr.O.Nimmerfrohové. Čtenářům je k dispozici v tovačovské knihovně.

Zdena Ludvová

Františka Xavera Běhálková -Sběratelka hanáckých krojů, výšivek, keramiky a zvyků

V neděli 5. května r. 1905 přijela do Brna slečna F. X. Běhálková se svou hanáckou družinou chlapců a děvčat z Tovačovska, aby ukázali v budově Národního divadla, „jak bylo na Hané za stara“. F. X. Běhálková byla již v tu dobu známá jako horlivá sběratelka hanáckých krojů, výšivek, keramiky, zpěvů a tanců.

V Brně předvedl soubor tento program:

  1. Hra na kamenný most: Tance – Tovačov, Holubička, Sekerečka, Zahradník, Tetka, Coufavá, Silnice, Šoustavá, Šáteček, Malení, Kanafaska, Rožák, Troják, Trojky, Kalamajka, Káča, Dráteník, Legátková, Kukačka. Tyto tance tančily Hanačky v starodávných bílých šatách.

  2. Následovaly tance v lipských šátcích „na růže“ zavázaných a v přerovských zástěrách: Trnka, Cimbálek, Kolíbavá, Valaška, Litery, Pastýřka, Volek, Ouzká cesta, Stodolenka, Jetelinka, Věneček, Pleskavá, Lesňačka, Ověvaná, Tovačovské hatě. Po tancích předvedli svatební zvyky z Tovačova a okolí: Námluvy, Odpros nevěsty, Odpros nevěsty sirotka.

  3. Po těchto zvycích vystoupily tanečnice v krásných krojích s bohatým vyšíváním a zatančily: Annovská, Pilařka, Vodička, Vojáček, Osmičky, Kadlcká, Židovka, Čelčická, Mysliveček, Podkověnky, Kolo, Vranky, Hastrman, Vzteklý Janek a Marš.

Soubor tvořili chlapci a dětčata z Tovačova, Troubek, Biskupic, Klopotovic, Oplocan, Hrdibořic, Annova, Hrubčic, Ivaně, Nenakonic a Arnoštova. Brněnské vystoupení bylo přehlídkou usilovné práce Xavery, kterou zachránila lidovou kulturu hanáckého kraje.

Co tanec, zpěv nebo zvyky byly klenotem hanáckého lidu a je velká škoda, že město Tovačov nemělo zájem a nenašlo místo k umístění a zachování těchto památek. Připustili, aby sbírka byla rozdělena a uložena v okolních muzeích, např. v Prostějově, Olomouci a jinde.

Vystoupení souboru v Brně navštívil hudební skladatel Leoš Janáček a po domluvě s Xaverou začal dojíždět do Tovačova, aby podchytil tyto tance a hlavně zpěv. Tyto se objevují v jeho díle „Moravské tance“. Tanečně při jeho návštěvách vystupovala slečna Dudková, která na tuto dobu vzpomínala ještě v pozdním věku, při mé návštěvě u ní doma.

V padesátých letech se o obnovu práce F. X. Běhálkové s úspěchem pokusila učitelka paní Milada Ženčáková a ani ona nenašla v Tovačově velkého pochopení u vedoucích činitelů města v oblasti kultury. Bylo to nepochopení nebo dokonce závist nad úspěchy její práce? Zatímco okolní hanácké soubory pokračovaly v zachování tradic hanáckého lidu, v Tovačově soubor zanikl.

Pozn. Část tohoto pojednání převzato prostřednictvím p. Lad. Nováka z práce Jana Zbořila, uveřejněné ve Vlastivědném sborníku v roce 1931. Pan L. Novák je zapálený sběratel historických událostí v oblasti Tovačova i Hané. Děkuji mu!

Zapsal Boh. Venclík

MILADA ŽENČÁKOVÁ

Žila v našem městě, všichni ji znali. Neuvěřitelně činorodá, obětavá, energická, temperamentní, elegantní - paní učitelka Milada Ženčáková. Její jméno je spojeno s kulturním děním města Tovačova.

Milada Ženčáková se narodila 14. června 1913 v  rodině učitele a pozdějšího řídícího učitele Obecné školy v Tovačově Věkoslava Hrbáčka , který se vrátil z  I. světové války jako kapitán československých legií v Rusku, a jeho manželky Elišky. V Tovačově se věnoval ochotnickému divadlu a byl vedoucím pěveckého sboru. Zasloužil se o uspořádání muzea v Tovačově. Milada byla po jeho smrti členkou Československého svazu bojovníků za svobodu a podílela se na organizaci vzpomínkových akcí připomínajících občany z Tovačova padlé a umučené 2.sv.válce. Oba rodiče byli vždy paní učitelce oporou v její kulturní a osvětové činnosti.

Od mládí byla aktivní členkou Sokola, cvičenkou i cvičitelkou stejně jako její rodiče. V 60. roce byla okresní vedoucí nácviku vystoupení mladších žaček na II. spartakiádě.

S manželem Rudolfem Ženčákem měla dvě děti, dceru Miladu a syna Miroslava. S manželem se zapojili v Tovačově v ochotnickém divadle. Bratr manžela byl známým hercem Divadla pracujících ve Zlíně. Milada byla později také režisérkou ochotnického divadla Osvětové besedy v Tovačově. S divadelní hrou „Hrátky s čertem“ nacvičenou v  její režii se soubor dostal na krajskou přehlídku do Bordovic.

Pracovala jako učitelka nižšího stupně Základní školy v Tovačově. Doprovázela na klavír různá vystoupení dětí. Celý život se věnovala práci v kultuře, byla členkou okresní kulturní komise a Osvětové besedy v Tovačově.

V Tovačově založila hanácké soubory. Je otázkou, zda vznik hanáckých souboru měl souvislost se vznikem STM (soutěž tvořivosti mládeže) a následným příkazem ředitelství školy zúčastnit se soutěže v oboru tanečním. Spíš však byl výsledkem realizace tajné touhy, kterou STM odstartovala. Faktem zůstává, že ve školním roce 1954-55 vznikl 8-10tičlenný dívčí taneční soubor, který postoupil do krajského kola v Olomouci (tehdy ještě bez krojů-červené sukně, bílé halenky, bez folklórního repertoáru-mazurka) a umístil se na 2. místě. V roce 1956 je už (v hanáckých krojích, s několika chlapci a tanci z Hané) v ústředním kole STM v Ostravě a získává 3. místo. A protože Hanák je panák a ztěžka vykračuje, stává se již údělem hanáckého souboru z Tovačova, že v dalších ústředních kolech (ještě 2x v Bratislavě) je pro něj vyhrazeno 3.místo za Slováky, přestože porota nešetří superlativy na preciznost a soulad a dívčí část souboru dokonce přirovnává k ruským berjozkám.

Souběžně s dětským souborem začal působit po určitém čase i soubor dospělých. Vrchol své činnosti měl v letech 1958 – 62. Soubor měl jméno „Haná“. S tímto souborem dosáhla paní učitelka Ženčáková vynikajících výsledků. Její choreografie inspirovala vedoucí jiných souborů a dodnes napodobují její tance. Členové tohoto souboru vzpomínají na rok 1959 na úspěšné celovečerní vystoupení Rok na Hané, kterému byl přítomen i národní umělec Jaroslav Vojta. Na jaře 1960 se soubor zúčastnil tehdejšího krajského kola STM v Olomouci a skončil na druhém místě za Prostějovem. První místo získali sólisté souboru pan Bohumil Venclík a paní Hana Faltusová za tanec „Steklé Janek“ a „Tatarec“. V roce 1960 dospělí vystupují také na II. celostátní spartakiádě v Praze ve skladbě „Píseň rodné země“ (tomu předcházel dvouletý nácvik a secvičné, např. v jižních Čechách v Dubí). Nelze nevzpomenout také celovečerní vystoupení „Tančíme staletími“ v r. 1963. O dobré úrovni souboru svědčily pozvánky na „Rožnovské slavnosti“, vystoupení v lázních a na plesech. Soubory vystupovaly na všech možných oslavách, zejména na celostátních dožínkách v Náměšti na Hané. Dětský soubor v zámecké klenotnici, dívčí část dospělého souboru v náměšťském amfiteátru (spolu s jinými hanáckými soubory) s Královničkami. Také dětský soubor slavil úspěchy. V ústředním kole STM v Bratislavě skončil na pěkném druhém místě. Často spolupracovala s panem MVDr.Aloisem Běhalem z Přerova a jeho hanáckým tanečním souborem. Část tovačovského souboru se účastnila zahraničního zájezdu do NDR do Erfurtu. Ve své činnosti spolupracovala s paní Aloisií Gajdicovou, ředitelkou ZUŠ v Tovačově, a muzikanty Květou Jelínkovou, Zdeňkou Dopitovou, Miroslavem Ženčákem, Ladislavem Vojtkem a Marií Přehnalovou.

Čas běžel, malí dospívali a postupně se včleňovali mezi dospělé, až nakonec životní koloběh dal souboru zaniknout. V polovině 70.let na krátkou dobu (2-3 roky ?) vzniká nový soubor ve spolupráci s VÚ v Olomouci. Tato spolupráce pak přináší účast na ASUTech – a historie se opět opakuje: Slováci, Valaši, Hanáci. V 80.letech opět na krátkou dobu dětský soubor a pak už je žezlo předáno mladším. Aktivně pracovala také jako kulturní referent Klubu důchodců v Tovačově. V Tovačově byla kulturní a osvětová činnost paní učitelky Ženčákové velmi málo hodnocena. Zemřela 1.března 2001. Na Miladku vzpomínají v Tovačově nejen bývalí členové hanáckých souborů.

Z poznámek p.Bohumila Venclíka, p.Milady – dcery, p. Hany Faltusové – Krapkové - neteře, Ing Miroslava Ženčáka – syna


Členové hanáckého tanečního souboru „Haná“z Tovačovaod r. 1958

Antonín Čechmánek
Jan Smejkal
Josef Novák
Josef Sotorník
Václav Smolka
Bohumil Venclík
Jindřich Otáhal
Václav Švalbach
Alois Kouřil
Jan Venclík
Jiří Žalák
Josef Urban
Jiří Klimeš
Rudof Kovář
Marie Přehnalová - Trnová
Milada Navrátilová – Špalková
Štěpánka Kovářová – Borková
Anna Smejkalová – Lehocká
Marie Venclíková – Řihošková
Jitka Otáhalová
Iva Vrtělová – Švejdová
Liběna Švalbchová Kovaříková
Eva Rozehnalová – Koldová
Věra Indráková
Hana Faltusová - Krapková
Helena Doleželová Vaculíková
Alena Urbanová
Alena Otáhalová
Monika Nezhybová Bartíková
Ivanka Čelechovská
Jan Mezuliánik
Jaroslav Dostál
Josef Molata
Miloslav Navrátil
Zdeněk Palčík
Miroslav Ženčák
Marie Drábková –Macháčková
Jitka Růžičková – Horáková
Jitka Páleníková – Kozáková
Milada Ženčáková Nepovímová.
Marie Vybíralová – Mračková
Vlasta Hybnerová Vybíralová
Zita Jelínková – Soldánová
Hana Vranová – Dostálová
Libuše Rozehnalová – Pazsová
Milada Beráková – Prášilová
Dobromila Dvořáková
Čelechovská
Jarmila Mézlová – Poláková
Marta Hambálková – Čížková
Dana Baňková – Mulerová
Zdena Dvořáková – Krčmářová
Květa Jelínková – Palasová
Jiří Vojtašek
Jaroslav Palas
Ladislav Vojtek
Stanislava Švandová
František Švanda
Aloisie Gajdicová
Zdena Talašová – Dopitová
Eva Jelínková – Šimková
Eva Krchňáková – Tomšů
František Doležel
Jaromíra Dostálová – Malátková
Alena Valová – Sedláčková
Jaroslava Doleželová - Bijová
Miroslava Malátková – Ženčáková
Ivana Kociánová
Jana Talašová
Alena Zavadilová
Eliška Mulerová
Dana Kouřilová
Alena Valová         Seznam zhotoven za spolupráce s p. Annou Lehockou


PETR POLÁŠEK

Narodil se 9.5.1903 v Oplocanech, zemřel 3.8.1981 v Přerově. Navštěvoval Obecnou a měšťanskou školu v Tovačově, dále 4letý učitelský ústav v Kroměříži, kde získal 22.6.1922 vysvědčení způsobilosti pro školy obecné s vyučovacím jazykem českým. Definitivním učitelem se stal podle paragrafu 4 učitelského zákona s účinností od 1. září 1923 dekretem Zemské školní rady v Brně 3.3.1925. Pracoval jako učitel, později jako ředitel školy. Působil na školách jako výpomocný učitel v Lobodicích do r. 1924, v Troubkách v r. 1924 jako zatímní učitel, v Penčicích v r. 1925, vojenskou službu nastoupil v Kroměříži v letech 1925 -26, potom pracoval ve škole v Henčlově, v Polkovicích od r.1928. Od r. 1930 do r. 1944 pracoval jako učitel Obecné školy v Tovačově. Od r.1944 do r. 1952 byl řídícím učitelem Obecné školy v Dluhonicích. Od 1.9.1952 byl přeložen na jedenáctiletku do Kojetína, kde působil do r. 1961. Před nástupem do starobního důchodu v roce 1963 učil krátce v Tovačově

Petr Polášek se oženil r. 21.8.1928 s  Olgou Jandovou, tehdejší řídící učitelkou v Henčlově nar. 20.1. 1898 v Beňově. V r. 1929 se narodila dcera Milada, později provdaná Ludvová, učitelka, ředitelka a inspektorka mateřských škol v okrese Přerov s bydlištěm v Tovačově. V r. 1931 se narodil syn Květoslav Polášek, hutní a důlní inženýr, náměstek ředitele rudných dolů s bydlištěm v Jeseníku.

Petr Polášek sbíral a spolu s Ludvíkem Gayerem – Zavřelem vydal 1933 sbírku „Hanácky pěsničke“ ve dvojhlasé úpravě pro školy, při svém působení vedl pěvecké soubory dětské i dospělých, sám hrál na housle, doprovázel dětské soubory při vystoupeních, dirigoval sbory dětí i dospělých, vedl hanácké taneční soubory, nacvičoval nejen tance, ale i různá vystoupení, která upravoval choreograficky i slovně. Jeho zájem a odbornou způsobilost dokazuje velké množství pečlivě sepsaných tanečních programů i korespondence a spolupráce s významnými sběrateli hanáckého folkóru M.V.Jirouškem, prof.Ludmilou Mátlovou a znalcem hanáckých krojů Ing. Janem Bečákem.

Za dobu působení v Polkovicích vydal zajímavou brožurku „Paměti obce Polkovice“. Při svém učitelském působení společně s manželkou nacvičovali s dětmi divadla, učili děti i dospělé tančit Českou, Moravskou a Hanáckou besedu. Udržovali zvláště v Dluhonicích hanácké tradice a zvyky „Dožatou“, „Královničky“, „Kácení máje“, „Hanácké právo“ a ojedinělé „Chození s Blažejem“, jež pečlivě popsal.

V Kojetíně, kde Petr Polášek působil několik roků, se věnoval zase folklóru a velmi úzce spolupracoval s tamějším kapelníkem a skladatelem Gustavem Voždou a ředitelem ZUŠ Josefem Voždou. Založili spolu při jedenáctileté škole soubor velmi vysoké umělecké úrovně.

Malování a ruční práce, zejména vyšívání, měl jako svého koníčka. Petr Polášek sám vyšil 7 kompletních hanáckých krojů, dále učil vyšívání nejen děti, ale i dospělé, takže pod jeho vedením bylo vyšito mnoho hanáckých krojů v plné, bohaté, pravé hanácké výšivce. V pozůstalosti zanechal mnoho vyšívaných pokrývek, ubrusů, prostírání a mnoho obrazů, akvarelů, zejména města Tovačova.

Na veřejnosti zastával mnoho funkcí, byl členem a předsedou Českého svazu zahrádkářů, instruktorem a velitelem CO v Tovačově, 1974- 1977 pracoval jako kronikář města.

Za jeho celoživotní práci mu patří dík, za jeho zájem o folklor, za snahu rozšiřovat a popularizovat písně Hané s přáním, aby nikdy nezanikly a zůstávaly s námi, protože jsou živým odkazem naší minulosti a naší kultury. Tak to bévalo, tak to bode, v prostředko Morave, bode Hanák na své hrodě.


Comments