O nás‎ > ‎

Metodisté

Kdo jsou to metodisté?

Na následujících řádcích se můžete dočíst o tom jak vzniklo metodistické hnutí, jaké má kořeny u nás a též něco z historie našeho sboru ve Vilové.

 Vznik

Metodistické hnutí vzniklo v 18. století v Anglii. John Wesley (1703-1791), anglikánský farář a učitel na Oxfordské univerzitě, prožil v květnu 1738 duchovní probuzení a začal kázat, že Bůh má moc proměňovat životy lidí. Říkal, že znakem pravého křesťanství je Boží moc, Boží láska a čistý úmysl. Kde člověk činí pokání, tam Bůh dává odpuštění hříchů a vede člověka ke svatosti života, ke křesťanské dokonalosti. Pro nás není bez zajímavosti, že to byli misionáři ochranovské Jednoty bratrské, kteří mu otevřeli oči pro plné biblické křesťanství. Wesley začal zakládat skupiny lidí, kteří se pod vlivem jeho služby duchovně probudili. Ustanovil vždy jednoho z nich, aby se o ostatní staral: aby se s nimi pravidelně scházel, četl s nimi Bibli a modlil se s nimi. Postupně zaměstnal kazatele jako své „pomocníky“, s nimiž se od roku 1744 pravidelně scházel na výročních konferencích. Tak se postupně vyvinula organizace, která vešla do dějin pod názvem metodistická církev.

Název metodismus je starší než toto hnutí. Byla to původně nadávka pro skupinu studentů v Oxfordu, která se dávno před rokem 1738 scházela pod vedením Johna Wesleyho k systematické četbě Bible a k modlitbám.Většina členů tohoto kroužku později působila v probuzeneckém hnutí a s nimi také přešlo toto jméno na nové hnutí. Wesley sám nikdy žádnou „metodu spásy“ nevypracoval. Jeho metodou byla „metoda Bible“, jak vždy prohlašoval. Když mu biskupové zakazovali kázat v anglikánských kostelech, když anglikánští faráři odmítali vysluhovat metodistům svátosti a Wesley byl nucen ordinovat spolupracovníky, zejména po práci v Americe, kde v době boje o nezávislost anglikánští duchovní opustili zemi, došlo postupně k osamostatnění tohoto proudu evangelického křesťanství. Metodismus vytvořil silné církevní společenství v anglosaském světě a začal rozvětvenou misii ve všech částech světa. Příznačné pro Wesleyovu službu bylo, že nejen kázal všude, kde k tomu měl příležitost, ale že s kázáním evangelia spojoval rozsáhlou sociální činnost. Tyto důrazy, evangelizace a sociální aktivita, jsou pro metodistické hnutí příznačné.

Vznik u nás

Evangelická církev metodistická vznikla v bývalém Československu roku 1920, a to jako misie někdejší americké Metodistické episkopální církve jižní. Byli to čeští kazatelé hlavně v Texasu, kteří po první světové válce usilovali o zahájení metodistické práce v daleké vlasti. Svůj požadavek zdůvodňovali hlavně poukazem na požehnání, které přijal metodismus přes Ochranov právě z českých zemí.

Práce církevních pracovníků se v době poválečného přestupového hnutí soustředila hlavně na tři oblasti: na sociální prácí, na šíření Biblí a křesťanské literatury a na stanovou misii. V době poválečné nouze se starali o studenty, sirotky a potřebné lidi a z této práce vzešel Spolek pro péči o sirotky, který provozoval až do počátku padesátých let sirotčinec a starobinec. Zástupy lidí, hledající po rozpadu rakousko-uherské monarchie životní orientaci, se staly cílem rozsáhlé kolportážní činnosti. Lidem, kteří se odcizili křesťanství, bylo kázáno evangelium ve stanech a na ulicích. Z této práce postupně vznikaly jednotlivé sbory v Praze, ve větších městech a v oblastech, kde nebyly evangelické sbory. Tuto práci vedli především Josef Dobeš, Josef Pavel Barták a Václav Vančura.

Dnes má církev v České a v Slovenské republice 21 farností, které zahrnují celkem 28 sborů a 10 kazatelských a misijních stanic. Ústředí církve je v Praze 2 (120 00), Ječná 19.


Historie sboru ve Vilové

Když po 1. Světové válce přišli metodisté do České republiky, začali přirozeně svoji misijní činnost v Praze. Prvním sborem, který v Praze vznikl byl sbor ve Vršovicích. Krátce na to vznikl sbor v Ječné ulici. V dubnu 1921 byl pak založen další pražský sbor, ve Strašnicích a 31.8.1924 zde byla otevřena modlitebna. Stejně jako ostatní sbory v Československu, tak i sbor ve Strašnicích, utrpěl silně nejen válečným obdobím, ale především časem vlády komunismu v naší republice. Sborových shromáždění se na konci 80-tých let účastnilo méně než 10 bratří a sester.
S nástupem Viléma Schneebergera na sbor ve Strašnicích začalo pro sbor nové období. Začala se psát novodobá historie sboru. Krátce po revoluci přišlo do sboru několik mladých lidí, kteří pak přiváděli další. Pravdou je, že noho z těch, kteří zde byli na začátku nového probuzení, dnes již do sboru nechodí. Někteří však zůstali a zapojili se aktivně do činnosti sboru.