02. Kolo a syn

S kolem, lépe řečeno bicyklem jsem se opět setkal až v souvislosti se svým synem. Asi ve stejném věku jako já, když odrostl tříkolce začal jezdit na dětském kole Pionýr. Bylo to asi po dvaceti letech mé cyklistické historie. Tehdy jsem sloužil pouze jako technické zázemí mého syna (na dětském kole jsem jezdit nemohl). Přišla motorizace a různé rodinné problémy (nemoci rodičů atd.), na jinou činnost nějak nezbyl čas. Syn rostl a Pionýra nahradilo skládací kolo, v té době velká móda. Tato móda rychle pominula, mladý pán rychle vyrostl a toužil po Favoritu, v té době jediné cenově dostupné možnosti lepšího bicyklu, za který by se syn nemusel stydět. Jinak ta dostupnost koupit Favorita běžně v obchodě nebyla zase tak jednoduchá. Co bychom pro syna neudělali. Dokonce jsem pro pořízení tohoto kola musel sehnat protekci a dát úplatek, což ze zásady nedělám. Samozřejmě radost byla veliká a doufám, že využití se vyplatilo. Až na jeden úraz, který v podstatě nebyl cyklistický i když se stal na kole. Syn si totiž těsně před maturitou zlomil ruku v zápěstí, když seděl na kole, klábosil s kamarádem a z roztržitosti zabalancoval a spadl na ruku. Bylo to přímo na začátku "svatého týdne" a nakonec při maturitě nemohl psát, takže psala učitelka.

To jsem však poněkud odbočil od tématu.

pokračování nebo zpět na začátek

Comments