Články

Přehled posledních článků

  • Brdský sníh a lyžování         Rádi bychom čtenářům Brdské stopy v následujících odstavcích a řádcích přiblížili jakýsi průřez zaznamenané historie měření sněhu na Brdech. Tímto tak přinášíme náš druhý článek, který volně navazuje na Charakteristiku ...
    Přidáno v 23. 4. 2012 23:54, autor: Brdská Stopa
  • Poslední březnový den ve znamení Semináře HSB         Horská služba Brdy nezahálela a poslední březnový den, po kterém následuje všemi velmi dobře známý apríl, uspořádala svůj historicky první seminář. Sami si určitě říkáte, že se poslední dobou s ...
    Přidáno v 10. 4. 2012 10:16, autor: Brdská Stopa
  • Statistiky návštěvnosti Brdské stopy v únoru 2012             Na hřebenech Brd už dávno sníh roztál, my však můžeme na letošní zimu  nostalgicky zavzpomínat alepoň prostřednictvím statistik návštěvnosti portálu Brdská stopa za měsíc únor 2012. Únor tohoto roku byl ...
    Přidáno v 21. 3. 2012 7:19, autor: Brdská Stopa
  • Statistiky návštěvnosti Brdské stopy v lednu 2012     Sněhový portál Brdská stopa neoficiální Horské služby Brdy je v provozu sice už od listopadu 2011, ale statistiky návštěvnosti jsme začali sledovat až počátkem ledna tohoto roku. K dokonalé analýze ...
    Přidáno v 10. 2. 2012 9:14, autor: Brdská Stopa
  • Aplikace Horská služba do mobilu   Rádi bychom Vás upozornili na jednu zajímavost. Pro majitele chytrých telefonů Horská služba ČR ve spolupráci s Českou pojišťovnou připravila mobilní aplikaci s názvem Horská služba. Jedná se o praktického ...
    Přidáno v 7. 1. 2012 11:28, autor: Brdská Stopa
Zobrazení příspěvků 1 - 5 z 7 Zobrazit více »

Brdský sníh a lyžování

přidáno: 23. 4. 2012 23:54, autor: Brdská Stopa

        Rádi bychom čtenářům Brdské stopy v následujících odstavcích a řádcích přiblížili jakýsi průřez zaznamenané historie měření sněhu na Brdech. Tímto tak přinášíme náš druhý článek, který volně navazuje na Charakteristiku brdských lyžařských tras a rozšiřuje tím pomyslnou „ knihovničku “ Horské služby Brdy. Ačkoliv jsou celé Brdy ve srážkovém stínu našich příhraničních hor, zejména Šumavy, není to v zimních měsících se sněhem na brdských hřebenech úplně špatné. A to dozajista i díky příznivé nadmořské výšce, která je v nejvyšších místech nad úrovní 800 m n. m. V úvodu se však stručně podíváme na počátky zaznamenávání počasí v Čechách.

Počátek zaznamenávání počasí v Čechách
        Počátky zaznamenávání počasí v Čechách datujeme přibližně do přelomu 17. a 18. století. V prvopočátcích se rozhodně nejednalo o systematické přístrojové měření a zaznamenávání hodnot, ale spíše o soukromá měření, která mnohdy nebyla publikována. Záznamy o těchto datech najdeme tedy v soukromé korespondenci, v kalendářích nebo farních kronikách. Pravidelná meteorologická měření na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752. Přesto jsou však do roku 1774 data z této instituce značně neúplná. Dochovány jsou záznamy o nejvyšších a nejnižších teplotách a tlaku vzduchu z jednotlivých měsíců roku 1752, měsíční extrémy a průměry barometrického tlaku z let 1752, 1769 – 1763, součty ranní a odpolední teploty a průměrné měsíční teploty v období 1771 – 1793 a rovněž průměrné měsíční teploty pro vybrané měsíce v období 1769 – 1774. Za počátek klementinské řady se považuje rok 1775. Přesto jsou až do roku 1783 v řadě mezery buď celých jednotlivých dní nebo pozorovacích termínů, ale od 1. ledna 1784 je řada z hlediska moderních kritérií souvislá a bez mezer. Už v roce 1752 byly rovněž měřeny atmosférické srážky, tedy déšť a pro nás tak zajímavý sníh. Pravidelná a spolehlivá srážková měření začínají v Čechách až od 1. května 1804.

        Měření teploty a tlaku vzduchu probíhala zpočátku dvakrát denně: ráno (při východu slunce, v létě dvě hodiny po východu) a odpoledne kolem 15. hodiny. Od roku 1800 až do konce roku 1839 byla prováděna pozorování a měření každé dvě hodiny, počínaje od východu slunce až do 22 hodin. Základní pozorovací termíny byly v tzv. "mannheimské hodiny" (7, 14 a 21 hodin), které se udržely dodnes. Po roce 1840 se pozorovalo každou hodinu 10–20x denně, později však v 19. století s poklesem významu Klementina jako astronomické observatoře došlo i k omezení meteorologických pozorování. Na konci 19. století se pozorovalo jen 3× denně v mezinárodních termínech v 7, 14 a 21 hodin. Úpadek observatoře v Klementinu vyvrcholil na počátku 20. století. I přes veškeré nesnáze se ovšem podařilo udržet chod meteorologických pozorování. Ve 30. letech 20. století počali meteorologové na celém světě věnovat zvýšenou pozornost kolísání klimatu, a tak vzrostl i zájem o dlouhodobá historická měření jako např. klementinská.

        Meteorologická pozorování pokračují v Klementinu dodnes, již více než 250 let. Ačkoliv klementinská měření byla a jsou ovlivněna a zkreslena řadou faktorů (např. kvůli umístění měřících přístrojů v areálu Klementina nebo kvůli jeho poloze v samém středu města), představují pro moderní vědu značně ojedinělý a nesmírně cenný zdroj informací o stavu počasí a podnebí v novodobé historii.

Nejstarší lidové záznamy měření sněhu na Brdech
        Při vyhledávání nejstarších měření sněhu na Brdech musíme logicky sáhnout po starých kronikách obcí, poutních míst, kostelů, far apod. Určitě není v našich možnostech v relativně krátké době projít všechny tyto zdroje na území celého pohoří Brdy. Proto se zaměříme především na místa, která se nacházejí v Brdech středních, a to i z toho důvodu, že tyto polohy jsou odnepaměti pro lyžování nejvhodnější. Nejzajímavější jsou pro nás kroniky zaniklých obcí v okolí Padrťských rybníků, tedy Kolvína, Padrtě a Záběhlých. V těchto letopisech  najdeme řadu zmínek. Opomenout také nesmíme historii rozsáhlé lesní louky v blízkosti vrcholu Toku, totiž výběžku Hořovické Baštiny.

Z deníku příbramského učitele Ladislava Malého :

        Příbramský učitel a rovněž také zakladatel příbramského muzea Ladislav Malý byl proslulý jako významný propagátor turistiky v Brdech. Ve svém deníku píše o nejvýše osídleném místě ve středních Brdech, tedy hájovně Carvánce, která se svojí nadmořskou výškou 850 m n. m., jak sám uvádí, působila  zimních měsících lidem dosti krušný život. V jeho zápisku z 8. prosince 1893 najdeme: „V okolí Příbrami není dosud sníh, ale v okolí Carvánky se brodíme v závějích vysokých po kolena.“ Dále se v deníku píše: „ Všude dole byla sychravá mlha, ale tady (na Carvánce) nad mraky oslnivě svítilo slunce z modrého nebe.“ (Zdroj: J. Čáka, Střední Brdy)

        Hájovna je uprostřed rozsáhlých lesů,“ čteme dále v deníku, „a obyvatelé její jsou tu v zimě takřka zakleti. Již v říjnu musí být hajný zásoben potravinami až do května. Hajná, nynější i předešlá, zcela případně říká, že jsou tu „na Sibiři". Před rokem kupříkladu, šli jsme s kolegou Dvořáčkem na Tok v květnu a nalezli jsme borůvky zralé, z loňského roku konzervované přirozeně v sněhu a ledu.“ (Zdroj:  J. Čáka, Střední Brdy)

Kresba J.Čáky :původní Carvánka, z jedné strany roubená a z druhé
strany kamenná skromná chalupa."
(Zdroj: J.Čáka, Střední Brdy)


        Na nelehký, možná až krušný život na Carvánce, také vzpomíná její poslední obyvatelka Růžena Bučková. Rodina Bučkových odešla z tohoto nejvýše obydleného místa v létě roku 1931. Pro nás jsou zajímavá její vyprávění ze zimních cest za nákupy do Obecnice: „V zimě jsem tu cestu dělala na lyžích. To bývalo tenkrát sněhu, že ani složené metry dřeva nebyly vidět.  Zrovna na tohle si vzpomínám proto, že mi jednou uvázla lyže ve spince, co ten metr dřeva nahoře svírá. Venkovní dveře hájovny někdy tak zapadly a zavály, že jsme se jen pracně dostávali ven. Tenkrát přijíždívali na Carvánku lyžaři, hlavně z Příbrami. Nejčastějšími hosty byla skupinka lékařů a sester z tamní nemocnice. A tak jsem vždy, kdy se čekala pěkná neděle, upekla velkou třenou bábovku a navařila čaj, a ono jim to moc přišlo k chuti. Tam nahoře svítilo vždycky slunce silněji než jinde v kraji, tak si lyžaři vylezli po žebříku na střechu kůlny, svlékli si košile a opalovali se tam. “
(Zdroj: J. Čáka, Střední Brdy)



Kresba J.Čáky :Po I.světové válce byla přistavěna k původní hájovně nová budova.
Vedle bytu hajného byl zde i byt pro hosty se zvláštním vchodem. V roce 1931 byla
hájovna rozebrána a odvezena do Strašic."
(Zdroj: J.Čáka, Střední Brdy)


V místě dnešní hájovny nalezneme mimo jiné tento hezký pomníček." : foto J.Vlček

Nová lovecká bouda na Carvánce a odpočívající bežkaři." : foto J.Vlček

        V předchozích několika řádcích lze zaznamenat i několik kraťoučkých zmínek o lyžování na Brdech. Více poutavého vyprávění o historii a životě na Carvánce nasbíral a sepsal brdský spisovatel Jan Čáka. Jeho kniha Střední Brdy - krajina neznámá vyšla v roce 1998.

Z kroniky obce Padrť :
V roce 1929 byla tuhá zima. V lednu teploty poklesy až na -18 °C. V únoru, kolem 12. až 15., pak až přes -30 °C. 22. až 27. ledna napadlo až 150 cm sněhu. Zajíci přibíhali až do stavení, srnčí zvěř hynula. Ovocné stromy pomrzly. 

Roku 1936 se v kronice píše o lidových zvycích obyvatel Padrtě. Vzpomíná pan Václav Herbolt: „Zimy začínaly v polovině listopadu a většinou trvaly až do začátku března, kdy se rychle oteplovalo. Počasí bylo podle dnešní doby stálejší. V dlouhých zimách nebyla vzácností 80-ti centimetrová vrstva sněhu, závěje až jeden a půl metru vysoké, mrazy -20 °C a více. Život na vesnici jakoby ustal, lesní dělníci se těžko dostávali do práce. Udržovala se hlavně sjízdnost silnic, aby obec nebyla odříznuta od "světa" a zásobování. V této době nastávalo draní peří.“

Další zmínka o zimním počasí z kroniky je až z roku 1943. Tehdy byla zima mírná, první sníh padnul 13. listopadu, ale celou zimu se dobře jezdilo na kole, teprve k jaru nastaly vánice a 22. března se prohazovalo, léto bylo krásné, suché.

Lokalita bývalého Preisova mlýna na Padrti." : foto J.Vlček

Zimy na Záběhlých :
O masopustu: V této roční době, tj. únoru, nebylo výjimkou, že v tomto brdském koutečku napadlo v průměru 50 i více centimetrů sněhu, a tyto sněhové podmínky vyhovovaly maškarám při provozování různých atrakcí.

Nový rok 1929 přinesl nečekaně tuhou zimu, jaká se vyskytla ojediněle a v celém století jí není pamětníka. Sněhové vánice doprovázely silné mrazy, které vyvrcholily v únoru a dosahovaly -30 až - 40 °C. V této zimě, která byla velmi krutá a která způsobila mnoho škod na porostech a lesní zvěři, se mezi lidem rozšířilo hojně nemocí. (…) Na škole byly vyhlášeny mimořádné školní prázdniny a to do 1. března 1929.

V kronice obce Záběhlé nalezneme vzpomínky z dětství jednoho z pamětníků (blíže neurčeno, ale časově popis spadá nejpravděpodobněji do meziválečné doby): „Lyžovat jsme chodili na vrch "Palcíř" a někdy na "Vršek" nad "Hlinišťama", kde vedla lesem "šlajsna" (lesní průsek), rozdělující jednotlivá oddělení porostů a byla vždy přímá, i několik kilometrů dlouhá.“

Pozn. Vršek nad „Hlinišťama“ se nachází na úbočí Kočky nad rybníčkem na Zadní Záběhlé

Zimy na Kolvíně :
Kapitola Podnebí: Zima ohlašuje se obyčejně několika mrazy na holo a nepravidelným sněžením koncem října. Sníh ulehne obyčejně v prosinci, ačkoliv u nás ležící sníh v říjnu nebývá žádnou vzácností a leží někdy až do března i déle.

Nejpodrobnější záznam o zimním počasí najdeme v kronice obce Kolvín, a to z roku 1929, kde se píše: „Není pamětníka tak tuhých mrazů, jaké byly tuto zimu. Začaly již na Štědrý den, ale byly téměř do konce ledna ještě snesitelné, ač u nás bývají mrazy dosti veliké, byly tyto citelné. Po celý leden ukazoval teploměr -14 až -18 °C. Koncem ledna mrazy neobyčejně zesílily a v únoru vůbec neklesly pod -20 °C. Největší mrazy u nás byly kolem 12. až 15. února, -36 °C! Již v lednu počaly veliké vánice a napadly ohromné spousty sněhu. Ve dnech 22. až 27. února se nepřetržitě sypal sníh, jehož napadlo na 150 cm, a kde byly naváty závěje, bylo ho na 2 m. Denně musila býti prohazována cesta, aby se dítky dostaly do školy, a to se vždy dětem ze severní části „Pod Palcířem“ ani nepodařilo. Cestování do naší obce i z ní bylo úplně přerušeno. Nebylo vody. Velké škody způsobily mrazy v polích i lesích. Ptactvo, zvěř a srnčí hladem hynula. Stav zvěře poklesl na 60 %. Zajíci přibíhali až do stavení, odkud se nedali odehnati ani zuřivým štěkotem psů. Následky mrazů byly nedozírné. Jenom ve školní zahradě bylo zničeno na 50 stromků ovocných a 10 stromů úplně zmrzlo. Dlouho se na tuto zimu bude vzpomínat!“

Zima letošního roku, 1930, byla dosti citelná, jak tu obyčejně bývá. V noci ze 3. na 4. ledna byla náhlá obleva, všechen sníh roztál a byla hojnost vody. Na počátku března napadla ještě spousta sněhu, místy až naváto na 100 cm, jež poleželo do 24. března. V noci bývaly silné mrazy, průměrně -5 až -6 °C.

V roce 1933 se v kronice dočteme o lyžařích, kteří se po Kolvíně pohybovali. Ukázalo se jich totiž „slušné množství“.

        Tímto naši exkurzi po pravděpodobně nejstarších záznamech povětrnostních podmínek na Brdech musíme ukončit. Ne snad, že bychom chtěli, ale jak je obecně známo, osud brdských obcí se po druhé světové válce definitivně naplnil. Ty tak byly doslova smazány z povrchu zemského.

        V našem pátrání po dalších nejstarších zmínkách o lyžování ve středních Brdech jsme zatím nebyli moc úspěšní. Jeden střípek ale přeci jen máme. Je to stará fotografie turistů z Hořovic ze 13. ledna roku 1935. Ti se na svých lyžích, kterým se tehdy říkalo ski, pohybovali na hřebeni mezi vrcholy Černé skály, Brdy a Slonovce. Ve starých regionálních turistických průvodcích se dá vyhledat i zmínka o vhodnosti Brd pro lyžování. Doslova se praví: „Celková nadmořská výška a klimatické podmínky způsobují, že sněhová pokrývka je většinou trvalá a dosti vysoká. Proto lze i z níže položených míst podnikat v zimě lyžařské túry do brdského jádra oblasti, která je spolehlivým lyžařským terénem. Nejvyhledávanějším cílem je Třemšín (z Rožmitálu p. Tř., Nepomuku, Blovic apod.) a některé vrcholky Hřebenů (Stožec, Písky atd.). Také pro cvičné lyžování je tu mnoho vhodných míst - zejména na Rožmitálsku, Příbramsku, u Nového Knína, u Kamýka n. Vlt. atd. (zvlněné hřebeny a louky)."

        Určitě jste si také všimli, že v textu jsou úplně vynechány Brdy střední. Pravděpodobně záměrně. V roce 1958, kdy byl tento příbramský průvodce vydán, už vládla na Brdech totalita a s ní zároveň i přísné střežení tamního vojenského prostoru.

Hořovičtí turisté na hřebeni Slonovce u vojenské pozorovací věže 13.1.1935."
foto poskytl p.Petr Ježek z Vojenského historického sdružení Brdy

Měření sněhu porevoluční

Sněhoměřič  Martin Douša (roky 1988 až 2010) :
        Po čtyřiceti letech temna se ale začíná na Podbrdsku pohybovat tehdy 12-ti letý školák.  Nejprve samozřejmě sbírá data v okolí svého rodiště. Jeho první záznam o výšce sněhu pochází z 21. listopadu 1988! Tehdy bylo na vrchu Točná u Voznice v nadmořské výšce 506 m n. m. 14 cm sněhu.  Ale už dosti tajností. Tímto školákem nebyl nikdo jiný než sněhoměřič Martin Douša. Jednou o sobě na naší společné výpravě řekl: „První záznamy jsem sbíral již jako žák ZŠ. Své první měření jsem provedl v roce 1988, aniž bych tehdy tušil, že někdy budu členem horské služby. Vyrazil jsem na svých prvních běžkách východoněmecké značky Garminy, na které mi onehdy rodiče vystáli frontu v obchodě. Samozřejmě jsem v tomto věku neměl papíry na motorku, logicky ani na auto. Proto jsem měřil jen ve svém okolí. Což se změnilo s první babetou, pionýrem a později východoněmeckým Wartburgem. U horské služby pak měřím sníh od roku 2005.“ Jestli správně počítáme, je to (k březnu 2011) bezmála neuvěřitelných 23 let!

Výběr nejzajímavějších dat z Martinových záznamů :

1988 21.listopad Voznice vrch Točná 506 m n. m.  14 cm
1989 11.leden Knížecí Studánky  16 cm
1993 5.březen Studený vrch 661 m n. m.  30 cm
1994 24.prosinec Stožec 605 m n. m.  18 cm
1995 20.leden Písky 690 m n. m.  30 cm
1996 25.únor Třemošná 779 m n. m.  40 cm
1997 12.leden Tok 865 m n. m.  50 cm
1998 12.prosinec Tok 865 m n. m.  26 cm
1999 14.únor Tok 865 m n. m.  60 cm
2000 28.leden Tok 865 m n. m.  75 cm
2001 26.prosinec Praha 862 m n. m.  40 cm
2002 18.leden Paterák 812 m n. m.  55 cm
2003 16.únor  Praha 862 m n. m.  40 cm
2004 21.leden Třemšín 827 m n. m.  70 cm
2005 12.březen Praha 862 m n. m.  100 cm
2006 9.únor Praha 862 m n. m.  80 cm
2007 26.leden Malý Tok 844 m n. m.  30 cm
2008 26.březen Praha 862 m n. m.  24 cm
2009 1.březen Tok 865 m n. m.  95 cm
2010 21.leden Tok 865 m n. m.  64cm

Jarní lyžování - nejzazší termín byl 9. 4. 2003 na hřebeni Prahy na 12-ti cm sněhu.

Výňatek ze zimních záznamů Romana Poustky (roky 1993 až 2007) :
        Častým přispěvatelem do našeho sněhového zpravodajství je známý brdský znalec Roman Poustka. V jeho archivu najdeme data o brdských zimách v letech 1993 až 2007. Pravidelně jsou evidována data prvního a posledního ležícího sněhu na hřebenech, počty dní se sněhem, maximální délka nepřetržité sněhové pokrývky a maximální výška sněhové pokrývky. Z tohoto rozsáhlého archivu lze upozornit na řadu extrémních údajů:

  • Dnem, kdy na Brdech nejdříve poprvé napadl sníh, je 18. říjen 1997.
  • Nejpozději ležel na hřebenech sníh ještě 1. května 2006.
  • Maximální sněhová pokrývka zaznamenaná Romanem Poustkou je během zimy 2005/2006 na vrcholu Prahy. Další zajímavostí této zimy je, že sníh napadl až 20. prosince 2005, tedy vůbec nejpozději ze všech měření. Na hřebenech ležel tehdejší zimu právě nejdéle, tedy do již zmiňovaného 1. května 2006.
  • Nejmírnější brdská zima proběhla na přelomu roků 2002 a 2003, kdy sníh ležel celkem pouhých 64 dní v maximální pokrývce jen 30 cm.
  • Nejtrvalejší sněhová pokrývka (byť nebyla extrémně vysoká) byla v zimě 1995/1996, kdy ležel sníh 178 dnů, a to od 2. listopadu 1995 do 28. dubna 1996.
  • Nejdříve sníh nadobro odešel o zimách 1994/1995 a 2001/2002, a to vždy 28. března v daném roce.
Z těchto několika let Romanových záznamů navíc vycházejí následující průměry :
  • Datum prvního ležícího sněhu na Brdech připadá na 23.listopad.
  • Datum posledního ležícího sněhu na Brdech připadá až na 10.duben.
  • Průměrný počet dnů, kdy na hřebenech Brd leží sníh, je tedy 105 dnů s tím, že průměrně 75 dnů je navíc na hřebenech nepřetržitá pokrývka.
  • Průměrná maximální výška sněhu je 40 cm.
Pozn. Data jsou zkreslena skutečností, že měření není vždy provedeno na tomtéž místě, ale náhodně na území celého pohoří, kde lze vytušit a najít nejvíce sněhu, a také tam, kde se sníh nejdéle udrží.

Sněhové zpravodajství „neoficiální“ Horské služby Brdy :
        Vznik Horské služby Brdy (dále jen HSB) je do kronik zaknihován v roce 1998. U zrodu této organizace stojí především rodina Fialů z Hluboše. Samotný sníh je v rámci HSB evidován od zimy na přelomu let 2004 a 2005, a to především díky sněhoměřiči Martinovi Doušovi, zakladateli tohoto odvětví u HSB. Na webových stránkách se tak objevují informace o výšce sněhové vrstvy v nejvyšších polohách brdského pohoří. Jak tomu bývá, časem se počet pravidelných sněhoměřičů zvýšil, a tím také vzrostla četnost sněhových informací na webu HSB. V dnešní době přispívají do sněhového zpravodajství pravidelně tři měřiči, navíc se velmi výrazně zapojuje redakce brdského webového portálu Brdy.org. V posledních letech také sledujeme sjízdnost nejpopulárnějších brdských běžkařských tras. Od letošní zimy (2011/2012) byl navíc spuštěn nový sněhový portál Brdská stopa, který se snaží přinášet komplexní sněhové informace z celých Brd. Za ta léta se nám podařilo nasbírat relativně velké množství dat. Některá zajímavá čísla naleznete v tomto článku.

Zajímavá měření z archivu HSB :

26.2.2009 Na vrcholech Prahy (862 m n. m.) a Toku (865 m n. m.) je 98 cm sněhu a teplota -2 °C (rekordní výška sněhu v zimě 2008/2009).
31.3.2009 Na vrcholu Toku 865 m n. m. je 40 cm sněhu a +5 °C (na sněhovém poli v okolí Toku se ještě lyžovalo, běžkaři si však museli lyže na hřebeny donést).
19.12.2009 V Míšově 650 m n. m. je 13 cm sněhu a -10 °C (na Brdy relativně brzký příchod sněhu, který se drží až do 26. 3. 2010).
9.1.2010 První záznam o sjízdnosti tras ve sněhovém zpravodajství HSB, konkrétně z hřebenovky Praha – Malý Tok – Hradiště (dnes pojmenována jako trasa „Buď fit“) a také ze středobrdské magistrály Orlov – Třemošná – Tok.
14.2.2010 Na vrcholu Prahy 862 m n. m. je 62 cm sněhu a -6 °C (sněhový rekord zimní sezóny 2009/2010).
26.3.2010 Na vrcholu Prahy 862 m n. m. je 20 cm sněhu a +10 °C (konec zimy 2009/2010, na Brdech ležel sníh 98 dní).
25.11.2010 První měřitelný sníh běžkařské sezóny 2010/2011 na Brdech, v 600 m n. m. jsou 3 cm mokrého sněhu.
28.11.2010 První projeté běžkařské stopy v okolí Padrťských rybníků v zimě 2010/2011, konkrétně v okolí bývalých Záběhlých.
30.11.2010 Na běžkách se jezdí již i na Hřebenech, konkrétně v okolí Černolic a Skalky.

16.12.2010

Na Brdech se běžkaří v plném proudu na hřebenovce Hengst – Holý vrch – Křemel –Třemšín, kde leží 43 cm sněhu a místy jsou až 80-ti cm vysoké nafoukané závěje. Ve 12:00 bylo na Třemšíně -17 °C.
13.1.2011 Přichází rychlý konec běžkaření na Brdech, zima 2010/2011 byla velmi krátká, ale lyžovalo se již od prvních prosincových dnů roku 2010.
        Když jsme tento článek připravovali, přemýšleli jsme, jakým směrem ho vlastně orientovat. Ze sepsaných měření je patrné, kterak jsou na Brdech zimy tuhé a dlouhé. Není takovou výjimkou, že na hřebenech leží jeden metr sněhu. Určitě není nutné vyhledat a sepsat všechna možná data o naměřené výšce sněhu na Brdech a interpretovat je čtenářům. Snahou spíše je, řadou zajímavě chronologicky seřazených měření přiblížit život původních obyvatelů Brd během dlouhých zimních dní a večerů. Budeme rádi, když Vám tento příspěvek nastíní, jak krušný život lidé v pohoří, a to nejen v tom brdském, mají.

Pro Brdskou stopu : Jiří Vlček
Použité prameny a literatura :
  • Střední Brdy – krajina neznámá, Jan Čáka, vydavatelství Mladá fronta, Praha 1998
  • Kroniky obcí Kolvína, Padrtě a Záběhlých
  • Zimní archivní záznamy Martina Douši, Romana Poustky a Horské služby Brdy
  • Český hydrometeorologický ústav,  úsek meteorologie a klimatologie
Vřelé poděkování patří :
  • Martinu Doušovi a Romanu Poustkovi za poskytnutí svých dlouholetých záznamů a měření nasbíraných při terénních pochůzkách
  • Petrovi Ježkovi za poskytnutí dobových fotografií
  • Pavlovi Wünschovi za mé znovu objevení brdského pohoří a mnoho dalších brdských rad a inspirací
  • Horské službě Brdy a její duši Vlastimilu Fialovi
  • Zuzce Haluškové za značnou trpělivost při jazykové korektuře tohoto článku

Poslední březnový den ve znamení Semináře HSB

přidáno: 10. 4. 2012 10:15, autor: Brdská Stopa   [ aktualizováno 10. 4. 2012 10:16 ]

        Horská služba Brdy nezahálela a poslední březnový den, po kterém následuje všemi velmi dobře známý apríl, uspořádala svůj historicky první seminář. Sami si určitě říkáte, že se poslední dobou s akcemi podobného druhu navíc zaměřenými na brdskou tematiku doslova roztrhl pytel. I zde lze najít jistou analogii. Náš seminář však měl být jiný. Totiž turisticky-poznávací. A to se také povedlo.

       
Na ranní sraz před budovu lesní správy v Nepomuku u Rožmitálu pod Třemšínem dorazilo nakonec 16 účastníků z 21 ohlášených. Na sníženém počtu se podepsaly především nemoci a také zhoršená předpověď počasí na sobotní den. Ta se paradoxně nevyplnila. Sice nás celý den na cestě po hřebenech doprovázel silný vítr, ale déšť nás naštěstí míjel. Takže v podstatě to správné brdské počasí. Na srazu se objevila řada zajímavých lidí. Jmenovitě bych ale rád vyzdvihl účast pana Vlastimíra Holíka, který nelenil po ránu absolvovat pěší túru o délce cca 16 km jen proto, aby se zúčastnil našeho Semináře HSB.

        
Čas počátečního výstupu byl dodržen, a tak se celá skupina vydala okolo 9:00 hod. tzv. „traverzem“ k bývalé boudě u Sv.Jána. Po krátké přestávce a vyfunění po „náročném“ výstupu odcházíme po hřebeni k Čákově vyhlídce. Odtud pod meteoradarem na severní vyhlídku z úbočí Prahy. Po cestě se ještě na chvilinku zastavíme u zděného opevnění bývalého radaru Pegasus Y, kde o celém zařízení poutavě vypraví Pavel Wünsch. Následuje sestup úbočím vrcholu Praha až na samotné Roviny. Po krátkém připomenutí filmu Práče, ve kterém se místní hájovna objevila, odcházíme přes Paterák na vyhlídku z vrchu zvaného Kočka. Po rychlém pozdním obědě opouštíme toto větrné místo a vydáváme se doslova po hřebeni na „Předkočičí“ k „Ležatému mezníku“. Odtud snadno sestupujeme úbočím po lesní cestě k památnému dubu poblíž bývalé myslivny na Přední Záběhlé. Následuje nudnější cesta, horskou hantýrkou řečeno tzv. normálkou, z Přední Záběhlé okolo Ganglofova náhonu  k lomu pod Červeným vrchem a poté po cyklostezce do Nepálu, kde jsme již netrpělivě očekáváni. V první části celodenního semináře jsme tedy absolvovali pohodovým tempem necelých 17 km.

        Druhá část Semináře HSB, tzv. přednášková, začala velmi neformálně, ale překvapivě rovněž dle časového plánu. Vyčerpaným „horalům“ totiž přišel vhod nepálský guláš, který jako vždy nezklamal. S prvním příspěvkem o historii „neoficiální“ Horské služby Brdy vystoupil jeden z jejich zakladatelů Vlastimil Fiala. Ten ve svém příspěvku popsal samotný vznik této organizace a  naň plynule navázal barvitým popisem všemožných akcí pořádaných tímto sdružením. Všichni účastníci Semináře HSB slyšeli příběh „Brdmana“, představili si jak náročný je „Výstup na Sněžku“ a zaznamenali si kvalifikační délku „Letu na lyžích“. Činorodost Horské služby Brdy je neomezená!

        Jako druhý byl přednesen příspěvek zabývající se historickými i současnými měřeními sněhu na Brdech, který byl doplněn několika střípky z historie brdského lyžování. Z úst Jiřího Vlčka a Martina Douši zazněly úryvky z kronik zaniklých obcí na Brdech a byla přednesena řada zajímavých sněžných měření z nedávné minulosti a vlastně i současnosti. Představeny byly také pomůcky, kterými Horská služba Brdy zajišťuje svá současná měření.

        Po krátké přestávce vystoupil na semináři s určitě nejzajímavějším a rovněž i nejkvalitnějším příspěvkem Pavel Wünsch. Ten vyprávěl o Berní rule Podbrdska. V úvodu své přednášky shrnul nejstarší soupisy půdy v Čechách a na Moravě až po tzv. Stabilní katastr. Zabýval se rovněž celou problematikou výběru daní z půdy v jednotlivých etapách, nepřesnostmi a neúplnostmi těchto soupisů apod. V závěru příspěvku se pak povídalo detailně o samotné Berní rule na Podbrdsku.

        Na závěr Semináře HSB byly promítnuty brdské fotografie od Čeňka Kožnara a archivní němý filmový snímek natočený při příležitosti vzniku Horské služby Brdy. Pan Čáslavský totiž po dlouhém jednání exkluzivně poskytl pro tento seminář svůj trezorový film a s ním i jedno vysílací právo na snímek nazvaný Hospoda. Účastníci tak mohli vidět a především i s barvitým komentářem režiséra slyšet, první oficiální zasedání HSB v Hluboši. Okolo 20:00 hod. byla akce ukončena a všichni se tak mohli pomalu začít vracet do svých domovů.

        Touto cestou bych rád poděkoval všem příchozím za účast na našem premiérovém ročníku Semináře HSB. Zájem nás velmi příjemně překvapil a rovněž také potěšil. Velký dík patří všem přednášejícím nejenom za samotné přednesení svého příspěvku, ale především také za jejich čas strávený nad přípravami. Redakce Brdské stopy slibuje, že se uskuteční i další ročník. Jak bude vypadat se nechte prosím překvapit. Jisté představy ale máme. Pod odkazem uloženým pod fotografií se můžete podívat na velmi pěkné
album z celé akce . Autorem je Dan Svoboda.


Statistiky návštěvnosti Brdské stopy v únoru 2012

přidáno: 21. 3. 2012 7:19, autor: Brdská Stopa

            Na hřebenech Brd už dávno sníh roztál, my však můžeme na letošní zimu  nostalgicky zavzpomínat alepoň prostřednictvím statistik návštěvnosti portálu Brdská stopa za měsíc únor 2012. Únor tohoto roku byl totiž na sníh relativně dosti bohatý. To se také dozajisté promítlo do našich statistik.

            Obdobně jako v lednu tohoto roku nejvyšší únorové přístupy postupně zaznamenáváme od každého čtvrtka v týdnu, kdy páteční návštěvnost kulminuje, v sobotu se drží na podobné úrovni a přes neděli k pondělí pozvolně opadá. Jednoduše lze znovu říci, že s blížícím se víkendem se poptávka po informacích zvyšovalala. Tentokrát se na přelomu ledna a února 2012 držela návštěvnost mezi 250 – 300 přístupy za den, z toho bylo vždy 200 – 250 přístupů unikátních. Druhý únorový víkend pak přinesl do Brd intenzivnější sněhové přeháňky a s tím i rekord návštěvnosti našich stránek. V pátek 10.února 2012 četlo Brdskou stopu neuvěřitelných 541 návštěvníků (418 unikátních). V týdnu mezi 10. a 17.únorem 2012 se návštěvnost držela na úctyhodných 300 – 350 přístupech za den (250 – 300 unikátních) s tím, že v pátek 17.února 2012 navštívilo Brdskou stopu 483 lyžařů (z toho 352 návštěv bylo unikátních). Pak nastala v Brdech obleva a s tím přišel i úbytek návštěvníků našeho portálu. Ke konci druhého měsíce roku 2012 pravidelně nachází Brdskou stopu 100 unikátních návštěvníků.

            V průměru si každý čtenář při své návštěvě přečte na našem webu 3 – 4 stránky. Nejvíce Vás zajímalo pochopitelně Aktuální sněhové zpravodajství (cca 45% návštěv), Lyžařské trasy (38% návštěv), mapa sněhového pokrytí (8% návštěv). Zbylých 9% zůstalo na ostatní naše rubriky.

Zajímavé je také sledovat demografické údaje. Jednoznačně převažují návštěvníci z hlavního města Prahy (cca 57 %), následuje pak Plzeň (cca 25 %), Příbram (cca 4%), Rokycany (cca 2%), Beroun (cca 2%), Hořovice (cca 1%), Kladno (cca 1 %) a zbylá Kladno, Blatná, Tábor, Rakovník, další města a zahraniční destinace se dělí o zbývajících cca 8%. Překvapivě na naše stránky zabrousí i čtenáři na svých cestách v zahraničí. Pravidelnější přístupy jsou z Londýna, Vídně, Boise (USA) atd.

Pomocí Google Analytics jsme schopni také sledovat, jakým způsobem se na naše stránky připojíte. Ve 45% případů se na Brdskou stopu dostáváte z odkazujících stránek (cca 60% z mateřského webu Horské služby Brdy, cca 11% z portálu Kamzasnehem.cz, cca 7% z meteorologické stanice Misov.info, cca 4% z portálu Pribramsko.eu, cca 2% z portálu Brdy.org, ostatní portály mají zhruba 1%), ve 32% si nás najdete klíčovým slovem ve vyhledávači ve většině případů z Googlu a Seznamu (nejčastěji Brdská stopa, sníh brdy, ski areál těškov, hs brdy a další). 23% je pak přímých přístupů.

Shrnutí základních dat za únor 2012 :

6985 návštěv (2896 unikátních)

22 140 zobrazených stránek (15 959 unikátních zobrazení)

průměrně navštíveno stránek jedním uživatelem : 3,17

průměrná doba strávená na webu : 3:13 min.

průměrná doba strávená na jedné stránce : 1:29 min.

nejvyšší počet návštěv : 541 (10.2.2012)

nejvyšší počet unikátních návštěv : 418 (10.2.2012)

Statistiky návštěvnosti Brdské stopy v lednu 2012

přidáno: 10. 2. 2012 9:14, autor: Brdská Stopa

    Sněhový portál Brdská stopa neoficiální Horské služby Brdy je v provozu sice už od listopadu 2011, ale statistiky návštěvnosti jsme začali sledovat až počátkem ledna tohoto roku. K dokonalé analýze přístupů využíváme aplikaci Google Analytics, kterou vřele doporučujeme i ostatním vývojářům webů. Tento článek Vám snad částečně poodkryje jak je Brdská stopa úspěšná, kdo a odkud ji navštěvuje. Dovědět se lze i mnoho dalšího.

    Jak přibýval sníh na hřebenech Brd, tak i přibýval počet pravidelných návštěvníků našeho portálu. V prvním týdnu navštěvovali stránky Brdské stopy čtenáři velmi zdrženlivě, přesněji řečeno okolo 90-ti návštěv denně, z toho bylo okolo 70-ti návštěv unikátních. To se ale s prvním „výraznějším“ sněžením prolomilo. V druhém týdnu měsíce byla atakována hranice 150 návštěv za den ,z toho 100 unikátních, ve třetím pak byla úspěšně pokořena hranice 250 návštěv za den, z toho 180 unikátních. Na přelomu třetího a čtvrtého týdne v měsíci lednu v Brdech intenzivněji zasněžilo, což napomohlo k zaznamenání rekordního počtu návštěvníků Brdské stopy. Po stránkách brouzdalo neuvěřitelných 400 návštěvníků v počtu 296 unikátních. V současnosti se pohybuje počet našich čtenářů okolo 250-ti přístupů denně, 200 unikátních. Za což vám mnohokrát děkujeme! Z analýzy lze také poměrně snadno vyčíst, že zájem o sněhové informace se od každého čtvrtka v týdnu zvyšuje, aby v pátek kulminoval, v sobotu se držel na podobné úrovni a přes neděli k pondělí pozvolně opadal. Jednoduše lze tedy říci, že s blížícím se víkendem se poptávka o informacích zvyšuje. Což je nanejvýš logické.

    V průměru si každý čtenář při své návštěvě přečte na našem webu 3 – 4 stránky. Nejvíce Vás zajímalo pochopitelně Aktuální sněhové zpravodajství (cca 50% návštěv), Lyžařské trasy (35% návštěv), mapa Sněhového pokrytí (10% návštěv). Zbylých 5% zůstalo na ostatní naše rubriky. Přímé odkazy z našich stránek sledovat zatím nedokážeme.

    Zajímavé je také sledovat demografické údaje. Jednoznačně převažují návštěvníci z hlavního města Prahy (cca 55 %), následuje pak Plzeň (cca 20 %), Příbram (cca 5%), Rokycany (cca 4%), Beroun (cca 4%), Hořovice (cca 3%), překvapivě Brno (cca 2 %) a zbylá města Kladno, Blatná, Tábor, Rakovník, další města a zahraniční destinace se dělí o zbývajících cca 7%. Překvapivě na naše stránky zabrousí i čtenáři na svých cestách v zahraničí. Pravidelnější přístupy jsou z Londýna, Nitry, Heidelbergu a Stutgartu.

    Pomocí Google Analytics jsme schopni také sledovat, jakým způsobem se na naše stránky připojíte. Ve 47% případů se na Brdskou stopu dostáváte z odkazujících stránek (cca 30% z mateřského webu Horské služby Brdy, cca 6% z portálu Kamzasnehem.cz, po 1% se za sebou seřadili Facebook, mesto-horovice.eu, brdy.org, pribramsko.eu atd. ), ve 24% si nás najdete klíčovým slovem ve vyhledávači (nejčastěji Brdská stopa, sníh brdy, ski areál těškov, hs brdy a další). 27% je pak přímých přístupů.

    Zajímavé jsou také údaje o technologiích, které využíváte při brouzdání našimi stránkami. Nejvíce z Vás využívá Internet Explorer (39%), dále pak Mozilla Firefox (37%), Google Chrome (16%), Opera (3%), Safari (2%) a Android Browser (2%). O poslední procento se dělí ostatní prohlížeče. Samozřejmě také víme, jaké operační systémy máte na svých počítadlech. Bill Gates má ze čtenářů Brdské stopy určitě nesmírnou radost, neboť k 91% přístupů na tyto stránky využijí brdaři platformy s jeho operačním systémem Windows, 3,5% počítadel je pak na Linuxu a 2% na mobilním Androidu. Zbylých 3,5% si dělí mezi sebe Macintosh, OS iPad, Symbian atd. Jak ste sami poznali, sledovat můžeme i jakými mobilními zařízeními si stránky prohlížíte. U nás se také svádí souboj mezi uživateli přístrojů Samsung a Apple. Zatím to je 50% Samsung, 40% Apple, 10% zbytek výrobců (HTC, Sony Ericsson, Nokia atd.). Co lze vysledovat dál? Například Vašeho internetového poskytovatele a i třeba rozlišení obrazovky Vašeho monitoru a nebo displeje na mobilním zařízení.

Shrnutí základních dat za leden 2012 :

4952 návštěv (1948 unikátních)

16 361 zobrazených stránek (11 744 unikátních zobrazení)

průměrně navštíveno stránek jedním uživatelem : 3,30

průměrná doba strávená na webu : 3:31 min.

průměrná doba strávená na jedné stránce : 1:32 min.

nejvyšší počet návštěv : 400 (28.1.2012)

nejvyšší počet unikátních návštěv : 296 (27.1.2012)

maximální počet uživatelů v jeden okamžik : 17

Děkujeme všem našim čtenářům a uživatelům. Neboť na těchto číslech se podílíte především Vy. Snad sme Vás moc nevyděsili, co všechno jsme o Vás čtenářích schopni zjistit :-).

Aplikace Horská služba do mobilu

přidáno: 7. 1. 2012 11:28, autor: Brdská Stopa

  Rádi bychom Vás upozornili na jednu zajímavost. Pro majitele chytrých telefonů Horská služba ČR ve spolupráci s Českou pojišťovnou připravila mobilní aplikaci s názvem Horská služba. Jedná se o praktického pomocníka pro pobyt na horách. Aplikace nabízí množství informací. Od aktuálního sněhového zpravodajství přes průvodce po horských střediscích a stanicích Horské služby až po návod jak poskytovat první pomoc. Aplikace vám rovněž pomůže v případě, že se dostanete do nouzové situace a potřebujete zavolat pomoc.

    Hlavní funkcí nové aplikace pro operační systémy mobilních telefonů iOS (Apple) a Android je právě rychlé a snadné přivolání pomoci nejbližší hlídky Horské služby v případě nouze.

     Tato funkce navíc není závislá na dostupnosti datového signálu, ale pracuje s lokalizací pomocí GPS. Aplikace dokáže rovněž odeslat Horské službě nouzovou SMS zprávu s přesnou polohou uživatele telefonu. Mobilní "Horská služba" pomůže také vyhledat lyžařská střediska, poskytne základní aktuální informace o sněhových podmínkách, lavinovém nebezpečí a počasí na daném místě. Podle aktuální polohy uživatele umí také najít nejbližší stanici Horské služby a zobrazit její telefonní číslo a dobu provozu. Součástí aplikace jsou čtyři informační oblasti – desatero Horské služby, návod, jak poskytnout první pomoc, pravidla jízdy na sjezdovkách a instrukce, jak předcházet nebezpečí v lavinových oblastech.

    Nutno ale podotknout, že v aplikaci informace o Brdech nenajdete. Aplikace informuje pouze o oficiálních horských střediscích v ČR. I když kdo ví. Třeba se časem zprávy z Brd dodávané naší neoficiální Horskou službou Brdy začnou ve Vašich mobilních telefonech přes aplikaci také objevovat. Pokusíme se pro to udělat maximum. Proto držte palce.

Aplikace je pro vás volně ke stažení zde:


obrázový náhled do aplikace (zdroj Android Market)

Pravidla chování pro pohyb v běžecké stopě

přidáno: 19. 11. 2011 8:32, autor: Brdská Stopa   [ aktualizováno 19. 11. 2011 8:36 ]

1. Každý lyžař se pohybuje výhradně v pravé stopě nebo při pravém okraji cesty.

2. Při vzájemném míjení lyžařů v protisměru má vždy přednost lyžař jedoucí z kopce dolů.

3. Lyžař přijíždějící zezadu musí svoji stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním.

4. Každý lyžař musí jezdit s přiměřeným odstupem a rychlostí odpovídající viditelnosti.

5. Svou rychlost a způsob jízdy musí přizpůsobit svému umění, terénním, sněhovým a povětrnostním podmínkám, jakož i hustotě provozu.

6. Každý lyžař se musí chovat tak, aby se zbytečně nezdržoval na úzkých nebo nepřehledných místech tratě. Lyžař, který upadl, musí takové místo co nejrychleji opustit, uvolnit.

7. Pěší chůze bez lyží v lyžařské stopě je zakázána.


OHLED NA OSTATNÍ

Chovejte se tak, abyste neohrožovali jiné ani jim nezpůsobili škodu na výzbroji a výstroji. Jezděte pouze po vytyčené trati - chraňte přírodu! Udržujte čistotu na trati, neodhazujte nepotřebné věci.

VSTUP NA BĚŽECKÉ TRATĚ

V lyžařských stopách nechoďte bez lyží, v případě nutnosti pěší chůze se pohybujte mimo stopu.

ZNAČENÍ TRATĚ

Respektujte značení tratě, pohybujte se vyznačeným směrem.

PŘEDBÍHÁNÍ A PŘEDJÍŽDĚNÍ

Předbíhat a předjíždět je povoleno vpravo i vlevo ve volné stopě nebo i mimo ni. Přední lyžař není povinen uvolnit stopu, ale musí tak učinit pokud by hrozilo nebezpečí úrazu.

VYHÝBÁNÍ

Pohybujete-li se proti sobě, vyhýbejte se vpravo. Stoupající lyžař uvolňuje stopu sjíždějícímu.

VEDENÍ HOLÍ

Při předjíždění a vyhýbaní držte hole těsně u těla.

ZPŮSOB JÍZDY

Při sjezdech přispůsobujte rychlost jízdy lyžařským dovednostem a podmínkám na trati. Dodržujte bezpečnou vzdálenost jezdce před sebou a nezdržujte se na nepřehledných místech.

UVOLNĚNÍ TRATĚ

Zastavíte-li se, vystupte ze stopy, v případě pádu ji opusťte co nejrychleji.

POMOC PŘI NEHODÁCH

Jste-li svědkem nehody, jste povinen poskytnout první pomoc.

Charakteristika brdských běžeckých tras

přidáno: 19. 11. 2011 8:23, autor: Brdská Stopa   [ aktualizováno 19. 11. 2011 8:29 ]

        Více jak 70 km dlouhé pohoří Brdy se nachází jihozápadním směrem od našeho hlavního města. O Brdech můžeme říci, že jsou tvořeny třemi částmi. Vydáme-li se výše zmiňovaným směrem, tedy jihozápadním od Prahy, narazíme nejprve na část zvanou Hřebeny. Dále pak za údolím řeky Litavky najdeme nejvyšší tyčící se kopce vrchoviny, tedy Střední Brdy. V dnešní době se z převážné většiny v těchto místech nachází Vojenský újezd Brdy. Pod státní silnicí spojující dvě krásná městečka Poříčí, nyní zvané Spálené, a Rožmitál pod Třemšínem, najdeme tu část poslední, tzv. Jižní Brdy. Někdy se v literatuře uvádí, že do brdské krajiny náleží ještě přírodní parky Trhoň a Radeč. O krásách těchto hor se píše a mluví v mnoha publikacích, knihách a nyní i díky záměru armády Brdy opustit i v médiích. Je jasné, že když o Brdech mluvíme jako o pohoří, mimichodem nejvyšším středočeském, nemůžeme opomenout i sportovní vyžití, které zde lze provozovat. Naše stránky se věnují především aktuálním informacím pro vyznavače běžeckého lyžování.


        Úkolem tohoto článku je shrnout a charakterizovat běžecké lyžařské trasy na Brdech. Jestli se vůbec dá o trasách v pravém slova smyslu mluvit. Stopy se na celých Brdech totiž nikterak strojově neupravují. To ale neznamená, že neexistují. Mnoho hobby lyžařů za pěkného počasí a ideálních sněhových podmínek vyraží pravidelně do svahů a kopců Brd a stopy se tak vyjíždějí. Existuje řada známých i méně známých nástupních míst do stopy. Ty jsou poměrně kvalitního charakteru. Nutno si ale uvědomit, že Brdské lesy jsou především hospodářské, a proto je mnoho lesních cest za tímto účelem pravidelně prohrnováno. Ba dokonce i často posypáváno. Zejména v oblasti Středních Brd je to takový "souboj" běžkařů s cestáři. Proto mohou trasy pro běžkaře poskytovat i jistou dávku adrenalinu. Další společnou vlastností je ten fakt, že trasy nejsou vyjma turistického značení pěších stezek KČT a cyklostezek nikterak jinak značeny. V oblasti Středních Brd to tak chce jistou dávku znalostí lokality. Ideální volbou pro vyznavače backcountry lyžování (touringu) jsou také právě Brdy. Nahrává tomu fakt opuštěnější krajiny, kde třeba za celý den nepotkáte živáčka. Obzvlášť za méně příznivého počasí. Můžete se tak toulat po horských hřebenech, hlubokých lesích nebo naopak zasněžených pláních. Jistou dávku dobrodružství přináší také to, že nahoře v kopcích se vlastně ani nenachází žádná možnost stravování. Snad mimo rozhlednu na Studeném vrchu na Hřebenech. Běžkař si tak musí nést vše potřebné na zádech v batohu. Občerstvení a veškerý další servis je tak zajištěn v obcích na obvodu pohoří. Níže v tomto článku se budeme snažit charakterizovat běžecké lyžařské trasy v jednotlivých částech vrchoviny.


        Díky své nadmořské výšce jsou vzhledem ke sněhovým podmínkám lyžařsky nejideálnější Brdy Střední. Bohužel nebo možná bohudík valná většina území náleží Vojenskému újezdu Brdy. Což tak trošku lyžařské trasy omezuje. I přesto lze najít několik pěkných tras především v okolí Padrťských rybníků s výchozími body ať už od Rokycan z obcí Trokavec a Skořice, nebo od pomezí Jižních a Středních Brd z obcí Míšov a Teslíny - nejvýše položená obec v Brdech.
        Další povolenou oblastí vhodnou na lyžařské výpravy je oblast Malé a Velké Třemošné nad obcí Orlov nedaleko města Příbram. Pokud máte to štěstí a jste držiteli "propustek" vstupu na území Vojenského újezdu Brdy, zajímavou běžkařskou oblastí pro Vás je určitě hřeben směřující východním směrem od vrcholu Praha ke Sv. Jánu až na vrchol Malého Toku. Ideálním výchozím bodem, tedy místem nástupu do stopy, je pak pro Vás obec Nepomuk, ten u Rožmitálu pod Třemšínem.
        Velmi hezká, ale zároveň exponovaná, je přejezdová trasa z horního pakoviště v obci Orlov, k rozcestí pod vrcholem Velké Třemošné, dále nahoru na hřeben a k vrcholu Malé Ohrádky, severním směrem pak na nejvyšší brdský vrchol Tok (865 m.n.m.). Touto magistrálou je pak možno pokračovat přes vrchol Houpáku k letišti pod Hejlákem a pak dolů do obce Zaječov. Všechny výše uvedené frekventované a logicky tak lyžaři "udržované" trasy vždy začínájí u oficiálního parkoviště.
        Jinak lze samozřejmě o středobrdských běžeckých lyžařských trasách obecně říci, že převládají vyjeté klasické stopy, které se střídají s často prohrnutými úseky lesních cest - ideální skateařské úseky. Ty bývají však na hlavních tazích, kterým se výše uvedené trasy povětšinou úplně vyhýbají, často i posypány. Může se tak stát, že budete muset třeba i lyže sundavat. Některé úseky tras vedou po značených pěších trasách a cyklostezkách (především ve zpřístupněných oblastech VÚ Brdy), mimo zpřístupněné oblasti nejsou trasy nikterak značeny.
        Střední Brdy jsou určitě také nejzajímavější z hlediska backcountry lyžování. Je ideální připravit si lyže, nastudovat trasu, sbalit si batoh s jídlem a mapou a ráno vyrazit čerstvým prašanem na hřebeny pohoří. Celý den se toulat na lyžích a večer sjet dolů do údolí za civilizací.


        Nemalé lyžařské možnosti nám také skýtají Brdy Jižní. Nemají sice už tak vysokou nadmořskou výšku jako Střední Brdy, nicméně i přesto najdeme na mapě dvě 800vky. Třemšín a Marásek. Výhodou celé této části Brd je jejich turistické značení. Odpadá tak strach ze zabloudění. Navíc se v okolí Třemšína dokonce nachází několik oficiálně značených lyžařských tras. Lesníci zde jsou také k běžkařům přívětivější. Cesty jsou sice také prohrnovány, nicméně citlivě, tzn. ne na asfalt. Vznikají tak na mnoha úsecích ideální skateařské trasy. Navíc odpadá i posyp. I přes jejich přístupnost, zde najde běžkař klid.
        Ideálním místem pro nástup do stopy je parkoviště v nejvýše položené obci Brd, tedy Teslínech. Odtud máme několik možností tras. Ať už okružní směrem k Třemšínu a zpět, případně také s možností navštívení Marásku, nebo přímo směr Marásek a zpět. Trasy lze libovolně zkracovat nebo naopak prodlužovat. Zkrátka každý běžkař má možnost snadno si přizpůsobit trasu své aktuální fyzické kondici. V celých Jižních Brdech je mnoho krásných a turisticky zajímavých cílů. Rozhlednou na Třemšíně počínaje a krásnou horskou hřebenovkou Hengst - Holý vrch - Křemel - Třemšín konče. Velmi hezký úsek se také nachází v okolí přírodní rezervace Getsemanka. I na Jižních Brdech se můžeme toulat backcountry stylem.


        Na závěr tohoto příspěvku je třeba říci, že mnohé zde uváděné trasy se především díky lesnímu hospodaření na Brdech mohou lišit a měnit dle aktuální situace. Proto je dobré sledovat naše Aktuální zpravodajství , kde se dozvíte především aktuální informace o sjízdnosti tras, překážkách na trasách a množství sněhu v Brdech. Přesto ale snad čtenář tohoto příspěvku alespoň částečně nabyde dojmu o čem vlastně běžecké lyžování na Brdech je a co skýtá. Což je určitě cílem našeho snažení. Námi doporučené trasy pak můžete sledovat pod jednotlivými odkazy na těchto stránkách.

Pro  Brdskou stopu :  Jiří Vlček

foto : okolí Třemšína

foto : U Altánu

1-7 of 7